Výrobní inflace stále na vzestupu

I když se výrobní inflace v červenci dostala na sedmnáctileté maximum, stále ještě nekulminovala.

I když se výrobní inflace v červenci dostala na sedmnáctileté maximum, stále ještě nekulminovala. Poslední data statistického úřadu ukazují další prudké zvýšení cen průmyslových výrobců v ČR. Za poslední měsíc se tyto ceny v průměru zvýšily o 1,6 %, v meziročním srovnání jsou výše už o 7,8 %. Přímo ve zpracovatelském průmyslu se dokonce výrobní inflace přiblížila na dohled deseti procent a je tak nejvyšší za téměř 22 let. Na vině jsou v první řadě drahé komodity, které se promítají do nákladů a následně do cen výrobků od tuzemských producentů. Zatímco ještě před měsícem zdražovala nejrychleji ropa a produkce chemického průmyslu, nyní je to dřevo, které je oproti loňskému červenci v průměru dražší o téměř 73 %. Nárůst v řádech desítek procent si opět připisují produkty chemického průmyslu, výrobky z oceli, železa a dalších kovů. K normálu má daleko ještě i nákladní – zejména námořní – doprava, která v důsledku zpožďování nejenom komplikuje život firmám fungujícím v systému just in time, ale je i několikanásobně dražší než třeba loni. Výrobní inflace je vidět i na cenách ve stavebnictví. Firmy v tomto odvětví se tak musí vypořádávat nejenom s chybějícími pracovníky, ale letos navíc i výrazně dražšími vstupy. Aktuálně jejich ceny rostou v průměru o 13 %. Z podobných statistik vyplývá, že až na pár výjimek zdražuje v průmyslu téměř vše. Těmi jsou zatím autodíly (nikoliv však auta samotná), osvětlovací technika nebo některé elektrosoučástky. S tím, jak narůstá tlak na růst cen ve výrobě nejenom u nás, ale i v zahraničí, jsou firmy stále více nuceny přenášet své rostoucí náklady na odběratele, a proto nelze zatím očekávat útlum ani u spotřebitelské inflace. A nic na tom asi nezmění vlastně ani přísnější domácí měnová politika. K obratu může dojít teprve poté, co se zklidní situace na zahraničních komoditních trzích a normalizuje mezinárodní doprava. A k tomu je zatím ještě docela daleko.