Podle tohoto úřadu si v loňském roce 588 000 osob vyžádalo kvůli finančním problémům pomoc poradců pro dlužníky nebo insolvenčních konzultantů. Předloni, tedy v roce 2019, to bylo 582 000 lidí. Zatím nelze na základě těchto prostých dat určit, do jaké míry je za růst odpovědná koronavirová pandemie.
U většiny osob, jež byly loni v péči poraden, byl problém spojený s nezaměstnaností (43,4 %), a to bez ohledu na to, zda absence práce byla či nebyla hlavním spouštěčem finančních obtíží. Zbývající podíl lidí v potížích byl buď zaměstnaný (35,3 %), samostatně výdělečně činný (1,1 %) nebo jinak výdělečný (20,3 %; například pracující důchodci). U osob postižených předlužením se nezaměstnanost vyskytuje nadprůměrně často. Přitom průměrná míra nezaměstnanosti v Německu činila podle Spolkové agentury pro práci přibližně 5,9 %.
Průměrný závazek předlužených osob v Německu činil 29 230 EUR. Výdělečně činní měli přitom výrazně vyšší dluhy (37 038 EUR v průměru) než nezaměstnaní (21 069 EUR). Zaměstnaní mají logicky také vyšší průměrný příjem v porovnání s nezaměstnanými: 1 440 EUR versus 934 EUR, takže jejich pozice vůči závazku je na první pohled příznivější. Jenomže to v praxi neplatí kvůli vyšším závazkům. Celkově statistici spočítali, že u výdělečných předlužených osob jsou nesplacené závazky 26krát vyšší než jejich měsíční příjem, zatímco u nezaměstnaných překonávaly dluhy jejich měsíční příjmy 23krát.
RSS
Přebírání zpráv
