Inflace v ČR pravděpodobně zrychlila z 2,8 % na 2,9 % (Ranní zpráva z finančního trhu)

Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR podle našeho odhadu nepatrně zrychlil z 2,8 % na 2,9 %. Po sezonním očištění meziměsíčně zdražily jak pohonné hmoty, tak i potraviny. Jádrová inflace podle nás zpomalila v meziročním vyjádření z 3,5 % na 3,2 %. Německý ZEW index za srpen by pak měl potvrdit pokračování vysoké důvěry v tamní ekonomiku.

Důvěra v německou ekonomiku zůstane vysoká

Tuzemská inflace se podle našeho odhadu v červenci o desetinu zvýšila z meziročních 2,8 % na 2,9 %. To je v souladu s konsensem trhu, zatímco ČNB očekává ještě mírně vyšší inflaci ve výši 3,0 %. Ve stejném rozsahu podle nás zrychlil také meziměsíční růst spotřebitelských cen, a to z 0,5 % na 0,6 %. Oproti červnu zdražily pohonné hmoty, do nichž se promítl předchozí nárůst ceny surové ropy. Ta v průběhu června a července zdražila o necelých 10 dolarů za barel předtím, než se země vyvážející ropu dohodly na zvýšení její těžby. Meziročně byly pohonné hmoty dražší o přibližně pětinu a nadále zůstaly významným zdrojem růstu spotřebitelských cen. Po sezónním očištění se pravděpodobně zvýšily také ceny potravin, v meziročním srovnání z důvodu vysoké srovnávací základny loňského roku však zhruba stagnovaly. Jádrová inflace podle našeho odhadu zpomalila v meziměsíčním vyjádření z 0,4 % na 0,2 % (po sezonním očištění) a v tom meziročním z 3,5 % na 3,2 %. Poblíž tří procent podle nás inflace setrvá až do konce roku a za celý letošní rok ji očekáváme v průměru na 2,8 %. Centrální banka ve své nové prognóze, kterou zveřejnila minulý týden, očekává, že ve čtvrtém čtvrtletí inflace zrychlí dokonce až na průměrných 3,8 % a pro celý rok 2021 předpovídá průměrnou inflaci ve výši 3,0 %.

Německý ZEW index za srpen by měl ukázat na pokračující vysokou důvěru v tamní ekonomiku. V případě složky hodnotící očekávání analytiků pro následujícího půl roku očekáváme její mírné snížení z 63,3 b. na 58,0 b., a to v důsledku obav ohledně šíření nakažlivějších a více odolných mutací koronaviru. I přesto však půjde z historického úhlu pohledu o vysoce nadprůměrnou hodnotu. Složka hodnotící současnou situaci by pak podle nás měla dále růst z 21,9 b. na 34,7 b. Zde významnou roli hraje především rozvolnění protiepidemických restrikcí.

Rozvolnění restrikcí podpořilo růst v oblasti služeb

Tržby za prodej služeb v ČR vzrostly v červnu meziměsíčně o 0,7 % po předchozím zvýšení o 0,8 %. Za celé druhé čtvrtletí se zvýšily o 3,4 %, když působil vliv rychlého uvolnění protiepidemických restrikcí. Ten se ze sledovaných odvětví nejsilněji projevil na tržbách za ubytování a stravování. První zmíněné se zvýšily mezičtvrtletně o 66 %, ty druhé pak o 36 %. I přes toto oživení však tržby v této oblasti i nadále výrazně zaostávaly za předkrizovými úrovněmi. V červnu se tržby za ubytování pohybovaly na úrovni 47 % stejného měsíce roku 2019 a ve stravování tento poměr činil 63 %. K mezičtvrtletnímu nárůstu tržeb nejméně o 1 % však došlo ve druhém čtvrtletí ve všech sledovaných odvětvích sektoru služeb.

Podíl nezaměstnaných osob v ČR v červenci setrval na předchozích 3,7 %. V meziročním srovnání byl pak o jednu desetinu nižší. Zaměstnavatelé přes úřady práce nabízeli především dělnické pozice ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, ale i sezonní práce v oblasti zemědělství. Počet vypsaných pracovních pozic na úřadech práce dosáhl v červenci 358 152 a byl nejvyšší od roku 1993.

Evropský indikátor důvěry investorů Sentix v srpnu zklamal. Jeho hodnota klesla z 29,8 b. na 22,2 b., zatímco se čekalo 29,0 b.

Ekonomický kalendář včera nezahrnoval významnější kurzotvorné indikátory. Akciové a dluhopisové trhy se pohybovaly poblíž pátečních úrovní. Stejně tak kurz eura k dolaru zůstal poblíž 1,176 USD/EUR s jen minimální volatilitou. Regionální měny však i přesto včera posilovaly. Koruna získala vůči euru 0,1 % a v odpoledních hodinách se obchodovala poblíž 25,38 CZK/EUR. Ještě více pak oproti euru posílil polský zlotý (o 0,2 %) a maďarský forint (o 0,3 %).