Číňané se chtějí stravovat zdravěji a pohodlněji

Změny v chování a preferencích spotřebitelů, které způsobila pandemie covid-19, jsou patrné také v Číně. Pandemie navíc mnohdy urychlila procesy, které probíhaly již před jejím nástupem. Nové trendy se nevyhnuly ani sektoru potravinářství.

Na náhražky masa se v Číně stále více zaměřují i řetězce rychlého občerstvení. Foto: Shutterstock

Vlivem pandemie a s ní spojených omezení pohybu se více lidí přesunulo na internet, aby zde nakupovali zboží a služby. Koncem roku 2020 se počet čínských uživatelů internetu přiblížil jedné miliardě, což představuje pětinu všech světových uživatelů, a online prodeje meziročně vzrostly o téměř 11 % na úroveň 1,8 bilionu amerických dolarů.

Přibližně 80 % veškerých čínských uživatelů internetu představují lidé do věku 40 let, tedy generace Y (mileniálové) a generace Z. Spotřebitelské chování se vyznačuje větší mírou individualismu, ale i nacionalismu vyplývajícího z nostalgie po „staré Číně” a tradiční kultuře, čemuž někteří čínští výrobci potravin a nápojů uzpůsobují marketing a design produktů využíváním tradičních vyobrazení a vzorů.

DŮRAZ NA ZDRAVOTNÍ BENEFITY

Je pochopitelné, že pandemie vede čínské spotřebitele k tomu, aby při nákupech potravin kladli větší důraz na jejich zdravotní benefity. Prohlášení z oficiálních míst o tom, že konzumace mléčných výrobků pomáhá posilovat obranyschopnost, vedly ke zvýšení poptávky po nich. Zjištění, že u osob s nadváhou je vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění covid-19, pro změnu přimělo čínské spotřebitele zajímat se o složení potravinářských výrobků, zejména o obsah cukrů, tuků a množství kalorií. Místní výrobci z toho důvodu na etikety jasně uvádějí informace jako „0 cukru”, „0 kalorií”.

Ze zdravotních, environmentálních a ekonomických důvodů jeví čínští spotřebitelé značný zájem i o náhražky masa na rostlinné bázi. Tradiční čínská kuchyně byla historicky silně vegetariánská a maso nebývalo běžnou součástí jídelníčku, i proto jsou v Číně tyto produkty relativně dobře přijímány. O tento segment trhu soupeří řada domácích i zahraničních hráčů a náhražky masa na rostlinné bázi jsou používány v řetězcích rychlého občerstvení, jako jsou KFC, Taco Bell a Starbucks. Do roku 2025 by čínský trh těchto produktů mohl dosáhnout hodnoty 14,5 miliardy USD a představovat polovinu celosvětového trhu.

„LÍNÁ EKONOMIKA“

Rychlé životní tempo ve velkoměstech a dlouhé pracovní doby daly vzniknout silnému trendu, kterému se přezdívá „líná ekonomika”. Nejedná se o negativní jev, jak by její název mohl napovídat. Jeho podstatou je, že spotřebitelé od produktů žádají maximální možné pohodlí a časovou úsporu. Příkladem může být růst poptávky po předpřipravených a samoohřívacích balených jídlech, které jsou populární obzvláště mezi mladšími nezadanými Číňany. Žádaná jsou také menší balení sloužící k okamžité spotřebě.

Jedním z regionů, kde je možné pozorovat významné změny ve vývoji spotřebitelského chování Číňanů, je megalopole Guangdong-Hongkong-Macao, v níž žije přes 70 milionů lidí a jejíž součástí je i velkoměsto Shenzhen. V dubnu se tam konal významný potravinářský veletrh ANUFOOD. Vzhledem k vysoké kupní síle tamního obyvatelstva se jedná o perspektivní cíl pro zahraniční vývozce potravin a nápojů. Česká republika měla na veletrhu stánek, na kterém se prezentovalo pět českých značek – Pilsner Urquell, Rudolf Jelínek, FROMIN, Lifefood a BrouCzech. Zejména minerální vody a zdravá výživa představují produkty, které jsou v souladu se současnými spotřebitelskými trendy a mají značný potenciál pro další růst na čínském trhu. Firmy se veletrhu mohly zúčastnit i díky dotačnímu programu 9.H. poskytovanému Ministerstvem zemědělství České republiky a asistenci šanghajské kanceláře agentury CzechTrade.

Ondřej Plaček, zemědělský diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu