Kolik je v Hradci Králové lidí bez domova?

 

Předně je třeba říct, že posouzení, kdo je a není bezdomovcem může být velmi subjektivní. Jsou mezi nimi slušní lidé, kteří o sebe dbají, a nemusíte jejich situaci na první pohled poznat. A na druhé straně jsou mezi nimi i problémoví lidé, kteří jsou zanedbaní, špinaví a často pod vlivem alkoholu. Známe lidi, kteří vypadají jako bezdomovci, přes den jsou na ulici, ale na noc se stahují domů. Když budeme započítávat lidi, kteří spí na ulici a nechodí nocovat do azylového domu, tak těch je kolem čtyřiceti. Započítáme-li ty, kteří v zimě využívají azylový dům nebo noclehárnu, tak se dostaneme na 70 až 80 osob.

Důvodů je několik. Jednak chceme mít přehled o tom, kdo se v ulicích Hradce pohybuje, protože mezi lidmi bez domova se vyskytují i závadové nebo celostátně hledané osoby. Druhým důvodem je to, že si ověřujeme, zda lidé, žijící na ulici, nejsou ve špatném zdravotním stavu. Už se nám několikrát stalo, že hlídka díky místní znalosti a každodenním kontrolám našla člověka bez domova v tak zbědovaném stavu, že mu přivoláním lékařské pomoci zachránila život.

Je pravdou, že ty problémové řešíme často, a to i na základě stížností veřejnosti. Obtěžují kolemjdoucí, znečišťují své okolí, bývají opilí, nezřídka i agresivní... Velký problém představuje i to, že se mezi nimi pohybují psychicky nemocné osoby, které jsou bezpečnostním rizikem pro sebe i okolí. Snažíme se to řešit ve spolupráci s dalšími institucemi a nabízíme těmto lidem pomoc. Pokud o to ale oni sami nestojí, tak my v podstatě nemáme, jak je dostat na lékařské vyšetření. Vloni jsme řešili jeden takový případ pomocí případové konference ve spolupráci s magistrátem, poskytovateli sociálních služeb a dalšími subjekty a podařilo se nám pro dotyčného zajistit odpovídající péči.

Šlo o psychicky nemocného muže bez domova a s drogovou minulostí, který odmítal jakoukoliv pomoc a motivací pro něho nebylo ani jídlo a peníze. Dokonce si ani nechodil pro sociální dávky. Neustále se po městě pohyboval pomočený a pokálený, nemluvil, jen vydával skřeky, neovládal své chování a lidé se ho báli. Byl nebezpečný svému okolí i sobě. Trvalo to tři čtvrtě roku, ale nakonec se ve spolupráci se soudem podařilo zajistit jeho psychiatrické vyšetření a následné umístění do léčebny.

Spolupracujeme s azylovým domem Matky Terezy, takže lidem bez domova nabízíme možnost využití jeho služeb. V provozu bude i zimní noclehárna.

Martin Černý, redakce Radnice