Rakousko míří ke kompletnímu přechodu na zelené zdroje

Rakousko chce do roku 2030 pokrýt veškerou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento cíl stanovuje nedávno schválený zákon o výstavbě obnovitelných zdrojů energie (EAG – Erneuerbaren-Ausbau-Gesetz), který předpokládá i rozsáhlé investice do celého energetického sektoru.

Ilustrační foto: Shutterstock

Spolková ministryně pro ochranu životního prostředí Leonore Gewessler (Zelení) označila schválení za průlomový den pro Rakousko a oficiálním zahájením energetické transformace. Pokud se Rakousku skutečně podaří splnit cíle zákona, stane se v této oblasti evropským průkopníkem.

Celkově bude do rozšiřování OZE země investovat 1 mld. eur ročně. Díky schválené legislativě by se měly spustit investice ve výši 30 mld. eur, které zajistí přibližně 100 tisíc pracovních míst – jen v oblasti fotovoltaiky kolem 60 tisíc. Zároveň se rozběhne podpora pro vznik takzvaných „energetických společenství“, kdy se na výrobě, ukládání a využívání čisté elektřiny bude moci podílet i běžný občan. Zákon také garantuje roční investice ve výši 80 mil. eur na využití zeleného plynu a vodíku, které by měly přispět k dekarbonizaci a ekologizaci průmyslu.

Dlouho očekávaný zákon umožní realizovat legislativní změny nezbytné pro přechod na 100% získávání elektřiny z OZE a dosažení klimatické neutrality v roce 2040. Výroba čisté elektřiny činí v současnosti v Rakousku 55,6 TWh, k dosažení vytyčeného cíle je potřeba zvýšit dosavadní výrobu o 50 %, tedy o 27 TWh. Navýšit se musí fotovoltaika o 11 TWh, větrná energie o 10 TWh, vodní energie o 5 TWh a energie z biomasy o 1 TWh.

Dotace i investiční prémie

Zákon počítá s celou řadou investičních dotací na výstavbu nebo transformaci nových či stávajících zařízení na výrobu solární elektřiny, podporu zařízení na výrobu plynu z obnovitelné elektřiny a rozšiřování efektivního systému úložišť pro uchovávání zejména letních přebytků vyprodukované elektřiny. Zákon pamatuje i na běžného občana, který se může na využití OZE podílet v rámci legislativou ukotvených a postupně vznikajících energetických společenství. Její členové se budou moci podílet na výrobě OZE, sdílení, případně i prodeji vyrobené energie prostřednictvím veřejných distribučních sítí.

Pro provozovatele zdrojů OZE se zavádí systém dotací ve formě investičních prémií. Počítá se až s devítinásobným nárůstem počtu fotovoltaických panelů na celkový počet 2 miliony a jejich instalací zejména na střechách. Zároveň bude narůstat počet zařízení na výrobu biomasy. Doba této podpory by měla trvat 20 let a celkově se počítá s investicemi ve výši až 30 mld. eur. Masivní investice půjdou i do vybudování efektivního systému uložišť pro uchovávání například v létě vyrobené energie a do výstavby efektivního systému rozvodových sítí tak, aby mohla být energie z OZE směřována do jednotlivých spolkových zemí podle potřeby. Rakousko přitom počítá i s financemi poskytnutými ze strany EU na základě Plánu obnovy, který země předložila v dubnu.

Investiční dotace ze strany státu budou určeny na rekonstrukce průmyslových zařízení nebo rozšíření akumulátorových uložišť. Do tohoto podpůrného programu je zahrnut i plyn z obnovitelných zdrojů a vodík. Určité projekty, jako například vodní elektrárny na ekologicky významných tocích, na podporu nedosáhnou. Sběrná novela mimo jiné vytváří právní základ pro soukromá – přednostně nezisková -energetická společenství. Balíček zahrnuje také zjednodušený přístup k energetické síti pro zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů.

 Šance i pro české firmy

Příležitosti pro české firmy se nabízejí v oblasti investic do přenosových soustav, zajišťování výstavby rozvodových sítí a výstavby efektivního systému uchovávání energií. Další příležitostí se naskytnou v oblasti zpracování odpadu, kontroly čistoty ovzduší, energetické efektivnosti, při výrobě vodní a větrné energie, biomasy, v dodávkách parních a vodních turbín, vodních kol a v oblasti fotovoltaiky. V souladu s novým zákonem EAG se budou v Rakousku od r. 2025 měnit olejové kotle starší 25 let, i zde se otevírají nové příležitosti.

Pavlína Šrámková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR ve Vídni