Indický trh: To nejlepší je ještě před námi

Nejlepší obchodní a investiční příležitosti v Indii mají české firmy stále před sebou. Nic na tom nezmění ani koronavirová pandemie, která Indii zasáhla citelněji než jakoukoli jinou zemi. V páté největší ekonomice světa se rýsují nové trendy, které pandemie ještě více prohloubila. Pokud chtějí být čeští exportéři na náročném indickém trhu úspěšní, musí těmto trendům porozumět a jít jim vstříc.

Nové příležitosti se rýsují mimo jiné v leteckém průmyslu. Snímek z letecké přehlídky v Yelahance – předměstí Bengalúru. Foto: Shutterstock

Vše se odvíjí od imperativu modernizace ekonomiky a posílení odolnosti kritické infrastruktury, ať už jde o zdravotnický systém, dopravní, energetické a telekomunikační sítě, cirkulární ekonomiku, zpracovatelský průmysl či zemědělství. Ne náhodou jsou to právě tyto oblasti, na které je upřena největší pozornost nejen centrální vlády, ale i vlád jednotlivých svazových států. Do těchto oblastí rovněž směřuje největší reformní úsilí, které má podpořit realizaci konceptu strategické autonomie indické ekonomiky. Ta je založena na otevření se zahraničním investorům, transferu a využití moderních technologií, odstranění rigidit pracovního trhu narušujících soutěž, zvýšení efektivity řízení velkých státních podniků, případně jejich privatizaci.

Klíčem k úspěchu při dosažení strategické autonomie, soběstačnosti indického průmyslu a zajištění udržitelného růstu ekonomiky jsou moderní technologie, jejichž transfer do země indická vláda podporuje širokou škálou pobídek. Byly například schváleny programy pro podporu místní výroby (tzv. „production-linked incentives“, neboli PLI) v důležitých průmyslových oborech, jako je elektronika, výroba léků/farmaceutický průmysl, ICT, potravinářství či výroba solárních panelů. Krátce před schválením se v tuto chvíli nacházejí další PLI pro automobilový průmysl, chemický průmysl, výrobu pokročilých baterií či speciálních slitin kovu. Čím dál častěji je přímo vyžadován investiční vstup zahraničního technologického výrobce na místní trh ve spojení s indickým partnerem. Čistý import finálních technologií se již nyní vláda snaží omezit na nezbytné minimum, a do budoucna bude tento trend dále sílit. Tomu nahrává i mohutná bariéra tarifních i netarifních překážek pro dovoz do Indie, které zahraniční exportéři čelí.

I v Indii jsou pandemie a její důsledky spojovány s nadějemi na změnu dosavadních způsobů výroby, distribuce či spotřeby, a snížení uhlíkové stopy lidských aktivit. Zelená mobilita, podpora obnovitelných zdrojů, upřednostňování přírodních materiálů na straně jedné, či chytrá řešení při budování městských aglomerací a likvidaci odpadu na straně druhé jsou oblastmi, které potvrzují, že výrazy „zelený“ a „robustní“ nemusí být při popisu hospodářského růstu v rozporu, nýbrž se mohou vzájemně doplňovat.

ČESKÝ POTENCIÁL

České firmy disponují technologiemi a řešeními, jež mají potenciál se na indickém trhu uplatnit. K úspěchu českých technologií by pak mělo přispět pochopení výše naznačených trendů a nastavení správné obchodní strategie. Příležitostí je celá řada, zejména pro české strojírenství, které se v Indii těší velkému respektu. V minulosti dodané stroje a zařízení pomohly zemi v budování vlastního průmyslu. Dnes se stále více skloňují pojmy jako umělá inteligence či čtvrtá průmyslová revoluce. Řada indických institucí a společností je přesvědčena, že české technologie jsou těmi pravými i pro zvládnutí této technologické transformace.

Indická energetika a vše, co s ní souvisí, je další oblastí zajímavých obchodních a investičních příležitostí. Podle odhadů vlády se do roku 2040 zvýší spotřeba elektřiny v Indii na trojnásobek, čemuž odpovídá plánovaný rozvoj indické elektroenergetické soustavy. Ta je stále založena převážně na uhlí. Více se však prosazují obnovitelné zdroje a řešení založená na energeticky úsporných technologiích. Je skvělé vidět, jak se stále větší počet českých firem zajímá o příležitosti spojené s využitím obnovitelných zdrojů a zapojení do cirkulární ekonomiky. Obchodní příležitosti představují budované větrné a solární parky, velká vodní díla i malé hydroelektrárny, ale i infrastruktura přenosových a distribučních sítí elektrické energie. Mezi poptávané systémy patří například chytré sítě nové generace.

Pokud jde o uhlí, otázka v Indii nezní, zda „ano“ či „ne“, ale jak ho využít při respektování environmentálních standardů. Proto byl sektor těžby uhlí nedávno otevřen i soukromým firmám a zahraničním investorům, a to s opcí až 100% vlastnictví uhelných podniků. Indie je třetím největším producentem uhlí a disponuje pátými největšími zásobami uhlí na světě, které se těží zejména v povrchových dolech. Stále více se však uplatňuje i hlubinná těžba, kde se mohou prosadit české technologie monitoringu osob, komunikační systémy, těžební stroje a důlní vybavení, systémy důlní dopravy či signalizace.

Indové se stále více zajímají také o technologie obnovitelných zdrojů energie. Foto: Shutterstock

ZDRAVOTNICTVÍ I OBRANA

Dalším mimořádně zajímavým sektorem je zdravotnický a farmaceutický průmysl. Vládní výdaje na zdravotnictví se mezi roky 2020 a 2021 více než zdvojnásobily, ze 13 miliard amerických dolarů na 30,7 miliard. Na program soběstačného zdravotnictví vláda pro následující šestileté období vyčlenila další desítky miliard dolarů s cílem posílit indický výzkum a vývoj. Byl vytvořen zvláštní fond na podporu výroby účinných látek v léčivech, který sníží závislost na dodávkách klíčových farmaceutických vstupů ze zahraničí. Prostor je i pro uplatnění českých zdravotnických technologií, včetně vybavení nemocnic, výzkumných center a laboratoří. Zkušenosti s akutním nedostatkem medicínského kyslíku v době druhé vlny pandemie jasně ukazují na technologie spojené s jeho výrobou a distribucí.

Indie patří celosvětově k největším dovozcům vojenské techniky. I přes smělé vládní plány, které směřují k soběstačnosti a lokalizaci domácí průmyslové výroby, má země zatím obrovský apetit po moderních zahraničních technologiích a systémech. Na jejich nákup bylo v rozpočtu armády pro letošní rok vyčleněno celkem 18,5 miliard amerických dolarů, přičemž největší výdaje plánují indické vzdušné síly. Příležitosti se českým exportérům naskýtají například v kooperačních projektech vývoje a výroby proudových a vrtulových leteckých motorů, modernizaci vojenské techniky a vybavení, dodávkách radarových systémů, či například v oblasti vesmírného výzkumu. Zejména v sektoru obranného a bezpečnostního průmyslu se čeští exportéři neobejdou bez silného místního partnera, který dokáže zajistit veřejné zakázky ozbrojených sil a lokalizaci výroby v Indii. I přes nemalé výzvy se řadě českých firem v této oblasti velmi daří, jak ukazuje například nedávno podepsaný kontrakt pardubické společnosti Eldis na dodávku radarů pro indické ozbrojené síly.

JAKUB JAROŠ, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Dillí