Vláda schválila konkrétní plán, jak zlepšit situaci ohrožených dětí

Několik desítek opatření, jimiž by měl být postupně zlepšený systém péče o ohrožené děti v České republice, je součástí prvního Akčního plánu k Národní strategii ochrany práv dětí 2021-2029 na období 2021-2024. Vláda tento dokument schválila na dnešním jednání.

Cíle, které akční plán obsahuje, jsou rozpracovány do šesti oblastí tak, aby bylo možné na změnách efektivně spolupracovat, a mezi resorty nevznikala v systému bílá místa. Plán určuje, jak se tyto cíle budou naplňovat, jaká bude odpovědnost jednotlivých resortů a organizací a jaké jsou stanovené termíny. „Záměrem akčního plánu je zaměřit se více na prevenci a intenzivněji pracovat s jednotlivými ohroženými skupinami,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Plán počítá zejména s vytvořením garantované sítě služeb pro rodiny s dětmi, včetně služeb pro děti a rodiny se specifickými potřebami (např. zdravotní znevýhodnění; duševní onemocnění; závislostní chování, týrané a zneužívané děti; rodiče, jimž bylo dítě odebráno z péče, nezletilí bez doprovodu, děti s rodiči ve výkonu trestu odnětí svobody atd.). Zároveň plán jasně stanoví, kdo za nastavení této sítě odpovídá a jakým způsobem bude zajištěno udržitelné financování.

Do akčního plánu se zapojí především odborníci z oblasti sociální, školské a zdravotní. „Budou definovány rizikové faktory, které vedou k ohrožení, znevýhodňování, týrání a zanedbávání dětí, což umožní předcházet krizovým situacím, do kterých se děti mohou dostat,“ zdůrazňuje ministryně.

Nezbytnou součástí naplnění základních práv dětí je vytvoření prostředí přátelského k dětem. To závisí jednak na technických, organizačních a personálních předpokladech, ale i na potřebných dovednostech odpovědných pracovníků. Významnou součástí budování povědomí o respektování dětí a jejich názorů je práce s mediálním prostředím. Kultivace tohoto prostředí může probíhat za podpory neziskového sektoru a občanské společnosti, jež se důsledně zasazují o prosazování práv dětí a jejich potřeby „být slyšet“.

Základním východiskem akčního plánu je mezioborová spolupráce, většina opatření by tedy měla probíhat prostřednictvím pracovních skupin složených z odborníků z praxe a široké škály specializací. „Tímto způsobem je možné překlenout dosavadní zásadní překážku, kterou je mezirezortní roztříštěnost,“ dodává Jana Maláčová.

Na první akční plán naváže další, v jehož rámci budou realizovány náročnější změny, převážně systémového charakteru.