Velké evropské banky varují před zásadními nedostatky v metrice měřící jejich zelenost

Údajně to má být skvělý nástroj pro měření čistoty evropských bank. Jenže někteří z oboru říkají, že má od začátku plno chyb. Green Asset Ratio, neboli poměr zelených aktiv, který představila Evropská unie a který má pomoci zjistit, kolik banky půjčují ekologickým firmám, nabízí podle průzkumu Bloombergu mezi 20 evropskými bankami zkreslený obrázek reality.

Banky, které se při výpočtu tohoto poměru spoléhají na data od klientů, poukazují na to, že mnoho malých či mezinárodních firem jim je prostě neposkytuje. Pro banky je sice jednodušší vymluvit se na špatná data než přepracovávat své půjčky, ale tyto obavy zdůrazňují klíčovou překážku na cestě k ekologizaci finančního odvětví. Průzkum Bloombergu ukazuje, že klimatické riziko je třeba nejprve přesně měřit, než jej bude možné řešit.

Evropa zaujímá v oblasti změny klimatu agresivnější přístup než USA a další jurisdikce a chce penalizovat finanční firmy, které před globálním oteplováním zavírají oči. Po bankách nyní žádá, aby přednesly tvrdá data, což pro banky znamená riziko ztráty investorů a vkladatelů.

Evropský bankovní regulátor (EBA), který s poměrem zelených aktiv přišel, říká, že tato metrika umožní porovnat banky jak z hlediska jejich expozice, tak z hlediska jejich strategie udržitelnosti a toho, jak plánují zmírnit rizika související se změnou klimatu. EBA „pevně věří“, že správným regulačním rámcem a pobídkami lze zlepšit dostupnost, kvalitu a výměnu dat, uvedla e-mailem mluvčí tohoto úřadu. Banky rovněž budou moci používat odhady dopadu svých klientů na životní prostředí, dodala.

EBA v květnu představila svůj první odhad toho, jak moc jsou úvěrové knihy bank zelené, a zjistila, že banky měly poměr zelených aktiv v průměru pouhých 7,9 %. Tato metrika tvoří klíčovou součást nových standardů, které podle EBA poskytují srovnatelné kvantitativní údaje o rizicích souvisejících se změnou klimatu a které identifikují aktiva, která jsou podle taxonomie EU ekologicky udržitelná. Banky dotazované agenturou Bloomberg však tvrdí, že bez lepších dat tato metrika poskytuje zavádějící obrázek.

UBS Group patří mezi mezinárodní banky, které tvrdí, že mají problém získat od korporátních klientů data, která nejsou z regulatorních důvodů požadována, protože sídlí mimo Evropu. Několik dotazovaných bank rovněž uvedlo, že mnoho malých a středních společností, které tvoří páteř evropské ekonomiky, nemá povinnost poskytovat bankám data o dopadu na životní prostředí. Německá Commerzbank dodala, že zelené ukazatele některých bank vypadají nižší kvůli specializovaným půjčkám, které poskytují, nebo kvůli regionům, které pokrývají.

Špatné načasování

Banky rovněž vyjádřily frustraci z rozhodnutí EU implementovat poměr zelených aktiv do konce roku 2022, což je rok před tím, než má unie aktualizovat požadavky na vykazování ve firmách tak, aby zahrnovaly více údajů o životním prostředí. Další obavou je, že tento poměr sám o sobě dostatečně neodráží snahu poskytovat úvěr společnostem, které potřebují podporu při přechodu na nízkouhlíkovou budoucnost, protože tyto půjčky nejsou technicky zelené.

EBA prohlašuje, že harmonogram zveřejňování poměru zelených aktiv je „přiměřený a vhodný vzhledem k obsahu a časové ose plánů klimatických cílů EU, a navrhuje postupné zavádění těchto informací“. Banky by měly být transparentní, pokud jde o jejich plány pomoct dlužníkům přizpůsobit se nízkouhlíkové ekonomice, a tento poměr pomůže transparentnost posílit, uvedla mluvčí.

„Zpočátku bude obtížné odlišit portfolio s nízkým poměrem zelených aktiv, ale také s několika škodlivými závazky a neutrální portfolio z hlediska udržitelnosti,“ uvedla banka Svenska Handelsbanken. "Časem očekáváme, že poměr zelených aktiv v kombinaci se zveřejňováním škodlivých aktivit poskytne přehled a možnost srovnání.“

Již nyní tu jsou náznaky, že se úvěrové praktiky mění. Swedbank, další švédská velká banka, „zastavila veškeré nové financování nekonvenčních fosilních paliv a také nové financování průzkumu ložisek ropy a zemního plynu,“ uvedl generální ředitel Jens Henriksson. V účetnictví banky daná firma zůstane, pouze pokud „může dodat a přednést plán přechodu celého svého hodnotového řetězce, který je v souladu s Pařížskou dohodou“. "Jako banka musíte pochopit, že musíte převzít odpovědnost za to, co děláte," uzavřel.

Zdroj: Bloomberg