Zasedání ECB se ponese v holubičím tónu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Do zasedání americké centrální banky zbývá týden a půl, a tak tlaky a spekulace týkající se zpřísňování měnové politiky Fedu budou sílit. Vzhledem k vývoji na trhu práce a k přechodnému charakteru faktorů, které inflaci tlačí nahoru, však konkrétní oznámení ještě nečekáme. Americký kongres se před zahájením srpnových prázdnin bude snažit protlačit co nejvíce z balíčku prezidenta Bidena. K jeho konečnému schválení však ještě povede složitá cesta. Data z trhu nemovitostí potvrdí neutuchající chuť Američanů nakupovat. V eurozóně budou zveřejněným číslům vévodit předstihové indikátory. Spotřebitelská důvěra zřejmě v červenci dále mírně dále vzrostla, stejně tak i PMI ve službách. Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky se pak ponese v holubičím tónu. ECB se bude snažit trhy přesvědčit, že je stále nezbytné být trpělivý a další kroky neuspěchat.

Nálada v eurozóně se dále zlepší

Do zasedání americké centrální banky zbývají necelé dva týdny. Ty se zřejmě ponesou ve znamení sílících spekulací na to, kdy Fed oznámí, že začne s omezováním nákupů aktiv. Inflace v červnu sice vyskočila na 5,4 %, růst byl však koncentrován do několika málo dílčích položek. Po očištění o dopravní prostředky by inflace dosáhla jen 2,1 %. Trh práce má navíc k předpandemickým úrovním ještě daleko. To bude podle nás důvod, proč na červencovém zasedání Fed konkrétní parametry omezování programu QE ještě neoznámí. Na politické scéně bude pozornost směřovat k americkému kongresu. Ten se bude snažit prosadit co nejvíce z balíčku prezidenta Bidena před měsíčními srpnovými prázdninami. Rozpočtovému výboru senátu se podařilo dosáhnout dohody týkající se 3,5 biliónového balíčku, který by měl směřovat na zelenou politiku, podporu rodin s dětmi a seniorů. Dohoda je ale zatím jenom rámcová, a tak vyjednávání mohou ztroskotat na detailech. Smrtící rána může navíc přijít z vlastních řad, a to od demokratického senátora Joe Manchina, který už v minulosti vyjednávání komplikoval. K přijetí balíčku je třeba schválit i návrh státního rozpočtu na příští rok. Na to je čas do konce září. Z dat budou tento týden zveřejněny prodeje nově zahájených staveb i stávajících nemovitostí. U obou indikátorů očekáváme solidní růst, přičemž příběh za čísly zůstává stále stejný. Je jím změna v chování Američanů, kteří se stěhují z velkých aglomerací a také nízké úrokové sazby.

V eurozóně se bude tento týden pozornost točit kolem zasedání Evropské centrální banky a také předstihových indikátorů. Prezidentka ECB Lagardová již trhy upozornila, že čtvrteční zasedání bude „důležité“. Nepředpokládáme však, že by ECB nějak více uvolňovala měnovou politiku či naopak specifikovala, jakým způsobem bude ukončen stávající pandemický program nákupů aktiv. ECB se spíše bude snažit trhy přesvědčit, že je nyní třeba být trpělivý, a že oznámení ohledně omezení nákupů aktiv nemusí přijít ani v září ani v říjnu. Zasedání tak může vyznít spíše v holubičím tónu.

Z evropských dat si zaslouží pozornost spotřebitelská důvěra. V té se pozitivně odráží uvolňování restriktivních opatření, takže zřejmě dále vzroste. Už nyní se nicméně nachází 1,3 směrodatné odchylky nad historických průměrem, takže prostor pro další růst je limitovaný. V následujících měsících ho bude brzdit postupné ukončování podpůrných opatření ze strany vlády a s tím spojená rostoucí nezaměstnanost. Náladu by spotřebitelům mohlo pokazit i další šíření mutace Delta. Podobné trendy budou patrné i u indikátorů PMI. Ten v oblasti služeb zřejmě vzroste o dalších o 0,4 bodu na 57,8 bodu, v průmyslu naopak o 0,3 body poklesne na 63,4 bodu. I tak je to ale stále jedna z historicky nejvyšších hodnot.

Na domácí půdě budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců. Ty vzhledem k vývoji na komoditních trzích podle našeho odhadu o dalších 0,6 % vzrostou na meziročních 5,9 %. Pravděpodobně tak přiloží další polínko pod kotel očekávání zvyšování domácích úrokových sazeb. Koruna tak zřejmě i tento týden zůstane mezi dvěma mlýnskými kameny, a to slábnoucím eurem a silnými očekáváními na zpřísňování domácí měnové politiky.

Z minulého týdne dokázala něco vytěžit pouze česká koruna

Minulý týden se nesl ve znamení inflačních dat. Ve směru nahoru překvapila především inflace ve Spojených státech, kde vyskočila na meziročních 5,4 %, přičemž ceny průmyslových výrobců dosáhly úrovně 7,3 %. Že se inflace vyvíjí rychleji, potvrdili i samotní američtí centrální bankéři. Ve svém pololetním hodnocení před Sněmovnou reprezentantů to zmínil prezident Fedu J. Powell. Přesto je však podle něho příliš brzy na to, začít od agresivní podpory ekonomiky v podobě nákupů aktiv ustupovat. Inflační vzestup vyhodnotil jako dočasný. I tak ale z minulého týdne těžil především americký dolar. Ten vůči euru zpevnil o 0,7 %. Společná evropská měna se tak v závěru týdne pohybovala na úrovni 1,180 USD/EUR. V pátek pak byly ve Spojených státech zveřejněny maloobchodní tržby za červen. Ty překvapily růstem (+0,6 % m/m), zatímco trh počítal s jich propadem, což byla další voda na mlýn amerického dolaru. Prostor pro posilování bude společná evropská měna hledat zřejmě jen obtížně i v následujících dnech.

Naopak česká koruna dokázala i přes slábnoucí euro v průběhu minulého týdne o dvacet haléřů zpevnit. V pátek odpoledne se tak obchodovala lehce nad hladinou 25,50 CZK. K ziskům jí dopomohla mírně vyšší domácí inflace i pokračující spekulace na zvyšování úrokových sazeb. Ostatní regionální měny takové štěstí neměly. Polský zlotý v průběhu týdne oslabil o 0,8 % na 4,585 PLN/EUR a maďarský forint dokonce o 1,2 % na 359,5 HUF/EUR. Vzhledem k inflaci nad cíli regionálních bank a předpokládanému zpřísňování jejich měnových politik však ve střednědobém horizontu očekáváme u obou měn zpevňování. Maďarský forint by se měl podle naší prognózy v polovině příštího roku obchodovat za 325 HUF/EUR, polský zlotý pak za 4,25 PLN/EUR.

Sobotnímu Právu poskytl rozhovor guvernér České národní banky Jiří Rusnok. V něm uvedl, že by ČNB měla v srpnu znovu zvýšit úrokové sazby, aby odpovídaly normálnímu stavu ekonomiky. Myslí si, že na nadcházejícím zasedání bude o tomto velká debata, nicméně za sebe nevidí  příliš důvod nepokračovat postupným relativně pomalým narovnáváním sazeb. Podle jeho vyjádření je potřeba a čas udělat další krůček a zvýšit opět sazby.