Japonská vláda přijala novou hospodářskou strategii zeleného růstu

Na konci června 2021 přijala vláda premiéra Jošihide Sugy svoji první hospodářskou strategii, tzv. strategii zeleného růstu, která má stanovit nejen priority pro postpandemické ekonomické oživení, ale také reagovat na globální změny. To také odpovídá jejímu širokému záběru, který pokrývá jak nosná témata současné vlády jako dekarbonizace a digitalizace, tak stanovuje plány i v dalších oblastech národního hospodářství.

Podstatná část navrhovaných kroků samozřejmě bezprostředně reaguje na pandemickou situaci. Mezi stanovené cíle tak patří proočkování populace do listopadu 2021, financování výzkumu a vývoje vlastních vakcín, posílení prevenčním a kontrolních mechanismů proti příštím epidemiím a pokračování vybraných podpůrných opatření pro udržení zaměstnanosti a podniků. Dále se však strategie zaměřuje na dlouhodobé trendy a prioritní oblasti, které se mají stát motory budoucího hospodářského růst růstu.

Digitalizace a dekarbonizace

Od nástupu Sugy do premiérského úřadu je jednou z jeho ambicí zrychlení digitalizace státu i soikroméo sektoru. Jejím ztělesněním je vytvoření státní Agentury pro digitalizaci na podzim tohoto roku, která bude mít za hlavní úkol digitalizaci státní správy. Dalšími prioritami je nejen rozvoj 5G sítí, ale také posílení digitálních dovedností ve vzdělávání. Zvláštní důraz je kladen na kyberbezpečnost a budování kapacit v této oblasti, včetně podpory spolupráce mezi státem, firmami a univerzitami.

Druhým nosným tématem budoucího hospodářského vývoje je „zelená společnost“ při dosažení uhlíkové neutrality do r. 2050, kterou si podobně jako Evropská unie Japonsko vytyčilo v minulém roce. Tomu má pomoci zpoplatnění emisí skleníkových plynů, ale především zřízení inovačního fondu na podporu energické tranzice ve výši 2 mld. JPY Je to především rozvoj ekotechnologií, do kterých chce Japonsko masivně investovat a jejich prostřednictvím dosáhnout ambiciózních klimatických cílů. Velké pozornosti se tak např. v energetice dostává vodíkovým technologiím nebo vývoji malých modulárních jaderných reaktorů.

Důležitost volného obchodu

Pro českého exportéra je také pozitivní vědět, že japonská vláda ve svém dokumentu potvrzuje důležitost volného obchodu a pokračující zájem na jeho liberalizaci. Obchod s Evropskou unií tak od roku 2019 upravuje Dohoda o hospodářském partnerství, která odstranila řadu bariér, a Japonsko v posledních letech úspěšně vyjednalo i další obchodní dohody.

Japonská vláda však navíc deklaruje zájem na vytvoření mnohostranných mezinárodních pravidel pro zelený a digitální obchod na půdě Světové obchodní organizace. I to je z pohledu České republiky vítaný postoj, protože ta patří mezi podporovatele nastavení pravidel v e-commerce a vidí v tom značný potenciál pro české obchodníky.

Futuristický výhled

Nelze opomenout, že strategie má také futuristický ráz, kdy se při vypořádávání s ekonomickými i demografickými problémy ve zvýšené míře optimisticky spoléhá na budoucí technologický rozvoj. Zmiňovány jsou v této souvislosti především umělá inteligence, internet věcí, robotika, fintech nebo big data. Nová technologická řešení tak zůstávají cenným artiklem na japonském trhu.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu