Egyptské reformy se staly hrází proti pandemii

Vyhlídky egyptského hospodářského růstu byly před propuknutím pandemie covid-19 velmi nadějné. V roce 2019 Egypt úspěšně ukončil tříletý program Mezinárodního měnového fondu, v rámci kterého zavedl rozsáhlé finanční a hospodářské reformy. Mezi hlavní patří liberalizace směnného kurzu, zavedení investičních pobídek a snížení či zrušení státních subvencí na základní potraviny a pohonné hmoty.

Podél Nilu žije a pracuje 98 procent egyptské populace. Na březích Nilu vyrostla také Káhira. Foto: Shutterstock

Ačkoliv pandemie těžce zasáhla převážně turistický sektor, který v zemi tvoří až 11,5 % HDP, experti se shodují, že zavedené reformy zabránily velkým negativním dopadům pandemie na domácí ekonomiku. Ani každodenní život Egypťanů nebyl – alespoň z pohledu vnějšího pozorovatele – pandemií výrazně zasažen.

Státní i soukromé továrny již od podzimu 2020 pracují v běžném provozu, a ani megalomanské plány prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího nebyly pozastaveny. V rámci Egyptské vize 2030 pokračují stavební práce na Novém administrativním městě, které má být domovem pro veškeré vládní instituce a více než šest milionů obyvatel. Rozvoj severního pobřeží, zahrnující například výstavbu nových železničních tratí pro rychlovlaky společnosti Siemens nebo výstavbu jaderné elektrárny El Dabaa ruskou společností Rosatom, patří mezi vládní priority a poskytuje příležitost také pro zapojení českých firem z různorodých oborů.

ODKAZ ČESKOSLOVENSKA

Egypt byl tradičním obchodním partnerem Československa již před druhou světovou válkou. České firmy se v uplynulých desetiletích aktivně podílely na realizaci celé řady rozvojových projektů a dodávek investičních celků. Zejména se jednalo o zbrojní průmysl, výstavbu v oblasti energetiky, zavlažovacích systémů, cukrovarů, mlýnů na obilí či cementárenského průmyslu.

Aktuálně je stále nejslavnější českou značkou Škoda, jejíž podíl se na egyptském automobilovém trhu rok od roku zvětšuje. Ačkoliv se české značky stále těší dobré pověsti, konkurence nespí. Kromě tradičních partnerů, jakými jsou Velká Británie, USA, Německo, Rusko a Čína, se Egypt stále častěji obrací na vzdálenější trhy Indie, Pákistánu, Koreje či Japonska. Vzhledem k jejich možnostem poskytnutí výhodného financování a především ochoty zavádět společnou výrobu je konkurence pro české firmy v Egyptě rok od roku silnější.

MADE IN EGYPT

Již od nástupu prezidenta Sísího k moci v roce 2013 se egyptská vláda snaží pomalými kroky snížit negativní obchodní bilanci Egypta. Ta v roce 2019 dosahovala 45 miliard amerických dolarů. Jedním ze zásadních rozhodnutí, které ovlivňuje konkurenceschopnost zahraničních dodavatelů, bylo přijetí zákona z roku 2015 o preferenci domácích výrobků ve státních zakázkách. Zákon stanovuje preferenci pro nabídky produktů, které jsou minimálně z 40 % vyrobeny v Egyptě. Podmínka neplatí v případě, že požadovaný produkt není na egyptském trhu k dispozici, nebo v případě, že zahraniční firma nabídne cenu o 15 % nižší než domácí konkurent. Výjimku mohou dostat také zakázky silových ministerstev, která jsou na zahraničním dovozu závislá. Vláda takto motivuje zahraniční firmy, aby v Egyptě zavedly alespoň částečnou výrobu, přenesly část svého know-how a pomohly tak ke snížení nezaměstnanosti.

I české firmy začínají chápat, že egyptský trh je tvrdým bojištěm především o lukrativní státní zakázky. Dosud jedinou českou investicí v Egyptě je výrobní závod netkaných textilií společnosti PFN. Na egyptském trhu působí od roku 2013 a zaměstnává více jak 100 místních pracovníků.   

Vizualizace developerského projektu „New Alamein City“ na severním pobřeží. Nové město je již ve výstavbě.

ROLE ARMÁDY

Od nástupu prezidenta Sísího výrazně posílila role armády. Ačkoliv civilní ministerstva mají své pravomoci, pokud jde o projekty strategického významu, přebírá funkci zadavatele v mnoha případech právě ministerstvo obrany a jemu podřízené složky. Může se jednat například o výstavbu rozsáhlé sítě zavlažovacích kanálů, nákup zdravotnického materiálu či výstavbu dálničních či železničních tratí. Hlavním partnerem se v takových případech nezřídka stávají silová ministerstva.

Armáda hraje významnou roli i v civilní produkci. Takzvané vojenské továrny, specializující se na výrobu armádní techniky, vyrábějí také civilní produkty. V Egyptě fungují také státní podniky jako ocelárny, cementárny, loděnice, většinou vedené vysloužilými generály. Pro českou firmu je proto zásadní mít v řadách svých lokálních zástupců spolehlivé a zkušené osoby s dobrými kontakty na silových ministerstvech.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Obranný průmysl byl tradičně významnou součástí česko-egyptských vztahů. Po konci studené vláky se objem českého exportu výrazně snížil. České firmy z obranného sektoru však pořád mají dobrou pověst. Nejviditelnějším příkladem jsou pistole a útočné pušky firmy Česká zbrojovka z Uherského Brodu, kterými jsou vybaveny egyptské elitní jednotky či prezidentská garda. Mezi letošní úspěchy lze zařadit také dodávku ochranných obleků firmy EGO Zlín pro egyptské ministerstvo obrany.

V oblasti vojenského strojírenství patří české firmy mezi nejžádanější. Aktuálně tak firmy VTK Special společně s Witkowitz Mechanica dokončují předání válcovací linky mosazného plechu v jedné z vojenských továren. Tato linka patří ve svém oboru k těm nejmodernějším v zemi. Egyptská vláda se průběžně snaží desítky svých vojenských továren modernizovat, ve většině z nich ale stále najdeme stroje více jak 50 let staré. Právě jejich repase či kompletní výměna představuje pro české strojírenské firmy nové příležitosti.

Desítky let staré československé stroje jsou leckde stále v provozu. Foto: Velvyslanectví ČR Káhiře

MODERNIZACE JE NUTNOST

Egyptská vláda si je vědoma nutnosti modernizace infrastruktury celé země především pro nasycení potřeb stále rychle rostoucí populace. Demografická výzva přináší pro zahraniční partnery mnoho příležitostí. 98 % egyptské populace žije a pracuje podél břehů Nilu – jedná se o více než 102 miliónů obyvatel, kteří potřebují ke svému přežití přibližně 105 miliard kubických metrů vody ročně. Egyptská vláda investuje do strategických projektů se snahou přeměnit systém tradičního zavlažování na moderní úsporné technologie – vsadila především na metody postřikového a kapkového zavlažování. Snaží se přimět zemědělce, aby nepoužívali zastaralé metody závlahy výtopou.

Výstavba Nového administrativního města není jediným megaprojektem prezidenta Sísího. Rekonstrukce starých zástaveb Káhiry, velký developerský projekt celého severního pobřeží o délce více než 500 kilometrů, stejně jako národní plán rozvoje Sinajského poloostrova představují mnoho šancí pro české firmy mimo jiné i z oboru dopravní infrastruktury a smart technologií.

Vláda se usilovně snaží vytvořit z Egypta moderní zemi, která bude bránou do Afriky pro egyptskou a zahraniční produkci. Investuje do modernizace infrastruktury, ale také do rozvoje venkova. Důležitým předpokladem pro úspěch české firmy je nalezení kvalitního místního zástupce. Podobně jako v jiných arabských zemích je zapotřebí být v průběhu vyjednávání přítomen na místě. To vyžaduje nemalé náklady, avšak egyptští partneři to vždy ocení. V následující dekádě můžeme očekávat další nové vládní projekty rozvoje Egypta a s tím i zajímavé příležitosti pro české firmy. Ty však musí využít dobré pověsti českých značek dříve, než vzhledem k silné zahraniční konkurenci upadnou v zapomnění.

LUDMILA LEŠKOVSKÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Káhiře