Hlavní trendy ovlivňující ekonomiku po pandemii a jejich zlomy

Francouzská investiční banka Natixis se v jedné ze svých posledních analýz zaměřuje na trendy a případné zlomy trendů, které by mohly ovlivnit světovou ekonomiku a vyspělé země po pandemii. Ekonomové banky se mimo jiné zaměřují na fiskální a monetární politiku a strukturální posuny na nabídkové i poptávkové straně ekonomiky.

Ke změnám by podle Natixisu mohlo dojít na trhu práce. Ve vyspělých zemích totiž v posledních desetiletích docházelo k posunu podílu na příjmech směrem od zaměstnanců k firmám. Zatím se podle Natixisu nezdá, že by tento trend spěl k obratu, nicméně změnu by mohl přinést pokles v míře participace. Ta v posledních desetiletích ve vyspělých zemích rostla, rok 2020 ale přinesl prudký obrat směrem dolů. Pokud by nebyl opět korigován, podle Natixisu by to mohlo přinést větší posun vyjednávací síly směrem k zaměstnancům, vyšší tempo růstu mezd a následně vyšší inflační tlaky.

Před pandemií byl také znatelný trend poklesu váhy průmyslu na celkové ekonomické aktivitě. V posledním roce se ale zlomil, a to zejména kvůli restrikcím a uzavření části ekonomiky. Natixis míní, že investice do infrastruktury, posun k zeleným energiím či vyšší obliba práce z domova by mohly podíl průmyslu udržovat výš, a to by mělo dopady na ceny komodit a na trh práce, protože by opět vzrostla poptávka po zaměstnancích s vyšším vzděláním a kvalifikací.

Další oblastí, kterou Natixis zmiňuje, je posun k udržitelné ekonomické aktivitě a zeleným energiím. Zde je podle ekonomů banky mimo jiné otázkou, zda pracovní místa v nově vznikajících a expandujících sektorech dokážou eliminovat pokles zaměstnanosti v sektorech v útlumu. Tedy například u tradičních automobilek a v těžbě fosilních paliv. Digitalizace ekonomiky je také významným trendem, podle Natixisu výrazně posíleným pandemií a jejími důsledky. Zatím ale podle ekonomů není jasné, zda digitalizace skutečně zvyšuje produktivitu. Naopak zřejmé je, že zvyšuje příjmovou nerovnost.

Ohledně zmíněné monetární politiky Natixis popisuje, jak pandemie a ekonomický útlum vedly k uvolnění monetárních podmínek. V budoucnu je podle banky otázkou, jak se bude monetární politika vyvíjet v situaci, kdy poroste tlak na vládní finance a snahu o udržitelnost dluhů. Samotná fiskální politika pak bude podle banky ovlivňována řadou nových výdajů souvisejících i se zmíněným přechodem na nové zdroje energií. Veřejnost si pak „zvykla, že každé zvýšení veřejných výdajů je možné.“

Zdroj: Natixis