HDP kleslo o 2,4 % a ČNB zvyšuje úrokové sazby

Všichni zřejmě tušíme, že HDP je jakési měřítko výkonnosti ekonomiky. Jedná se o ukazatel, který nám říká, jaká je peněžní hodnota všech statků a služeb vytvořených za rok fungování ekonomiky. Podle dat Eurostatu si v porovnání s ostatními zeměmi EU stojíme téměř průměrně. Nejlépe z porovnání za rok 2020 vychází Irsko a Turecko. Česko je o něco lepší než průměr zemí EU, ale k průměru nám neschází mnoho. V ekonomické teorii je za recesi označováno období, kdy dojde k poklesu HDP za dvě hospodářská období (čtvrtletí) za sebou. Nově užíváme i termín „koronavirová recese“, protože většině států pokleslo HDP z důvodu různých opatření.
Pro běžné občany to může i nemusí mít důsledky. Vše nyní záleží na tom, jakým způsobem se firmy a podnikatelé vypořádají s problémy, které s sebou přineslo opětovné rozvolnění jako například nedostatek pracovních sil a opětovně zvýšená poptávka. Logicky nižší HDP má za následek i nižší příjmy do státního rozpočtu. Proto je nutné tyto výdaje pokrýt i jinak než odvody a Česká republika je nucena se více zadlužit. V dalším období proto může dojít k navýšení daní a snaze vlády vykrýt zvýšené výdaje.
Zároveň nižší HDP znamená zpravidla i nižší objem výroby, tedy nižší export výrobků do ostatních zemí nebo úbytek produktů české výroby pro tuzemské občany. Logicky se pak zvyšují i ceny statků a služeb, tedy dochází k inflaci. Nynější zdražování komodit je právě důsledkem nižšího výkonu ekonomik v EU, kdy se nestačí vyrobit dostatek produktů, aby se pokryla poptávka a komodity obecně zdražují. Například benzín se má přehoupnout přes 33 Kč/litr nebo dřevo dříve za 1200/m3 nyní stojí více než dvojnásobek (2600/m3). To samozřejmě zdražuje i celkovou cenu výstavby domů.

Růst HDP – meziroční srovnání (2019 a 2020

Zdroj: Eurostat

Úrokové sazby

Základní sazba (tzv. repo sazba) upravuje výši úroku, za který si ČNB může půjčit peníze od ostatních bank, pokud je cílem snížit objem peněz v oběhu. Tato sazba ovlivňuje také úročení spotřebitelských úvěrů. Tzv. lombardní sazba se také zvýšila, a to o 25 bodů na 1,25 %. Určuje, za kolik si mohou banky naopak půjčit od ČNB peníze. Ke zvýšení sazeb ČNB přistoupila zejména kvůli obavám z růstu inflace. Analytici odhadují, že letos by se sazba mohla zvýšit ještě dvakrát.
Pro běžné občany to znamená, že dojde k nárůstu výše splátek úvěrů a rovněž o něco roste riziko nesplácení úvěrů. Jinými slovy peníze, které si půjčíte, jsou „dražší“. Svou roli ovšem hraje i inflace. Při nynějším meziročním nárůstu v dubnu 3,1 % je stále relativně výhodné si peníze půjčit a dále je investovat do čehokoliv s tendencí růstu, ale i při stagnaci. Pokud si například půjčíte i při zvýšené sazbě 100 000 Kč a investujete je například do zboží, tak se zohledněním inflace se vám taková půjčka stále pravděpodobně „vyplatí“, jelikož mezitím cena zboží vzroste o inflaci a úroková míra je stále nižší.

Zdražování a investice

Kromě komodit se vyplatí stále i investování do nemovitostí. Většina rezidenčních nemovitostí nemovitostí má z důvodu nedostatečné nabídky a zvýšené poptávky stále růstové tendence Z důvodu vysoké inflace se vyplatí ukrýt prostředky před inflací do takřka jakékoliv investiční příležitosti. Z důvodu zdražení komodit se navíc může ukázat jako relativně výhodná cena již postavených bytů, jelikož developeři se u nově zahájených staveb budou muset vypořádat s vyšší cenou materiálů i práce a reflektovat to do finální ceny nové výstavby. Ačkoliv se tedy dnešní cena bytu může zdát někomu vysoká, tak se po promítnutí nákladů do ceny nových bytů může ukázat, že dnešní cena je stále nízká v porovnání s tím, co nás ještě čeká.

Přečtěte si také