Středočeský: Zastupitelé podporují záměr vyhlásit Národní park Křivoklátsko

Zastupitelstvo Středočeského kraje na svém zasedání 28. června schválilo podporu staronového záměru na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Hlavním důvodem tohoto záměru je především zachování existence území s vysokou biodiverzitou. Ačkoli řada opatření prováděných současnými správci majetku tento cíl reflektuje, je zřejmé, že vlivem globálních civilizačních vlivů a urbanizace krajiny dochází z dlouhodobého hlediska ke stále vyššímu stupni ohrožení řady druhů a společenstev, a tím i k poklesu biodiverzity. Vyhlášení národního parku na území Středočeského kraje znamená zcela nepochybně i zvýšení mezinárodní prestiže a kulturního povědomí veřejnosti. Vyhlášení národního parku samo o sobě vytváří i růst příležitostí pro místní obyvatelstvo žijící v okolí parku nabízet služby návštěvníkům národního parku.

„Z rozhodnutí zastupitelů mám opravdu radost, jde totiž o opravdu důležitý krok, který by mohl přispět nejen k ochraně přírody, ale také rozvoji území kraje,“ komentuje Jana Skopalíková, radní pro životní prostředí a zemědělství (Piráti), a doplňuje: „Samozřejmě bych chtěla ujistit občany i organizace v dotčené oblasti, že o záměru s nimi budeme otevřeně diskutovat.“

Proč NP

Přírodní oblast Křivoklátsko se rozkládá v západní části Středočeského kraje s přesahem do kraje Plzeňského. Téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají komplexy listnatých a smíšených lesů. Území je z hlediska ochrany přírody chráněno již 43 let jako chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. V porovnání s podobnými krajinami v Evropě je Křivoklátsko zvláštností. Vysoká hodnota území je doložena zachováním více než 1800 druhů cévnatých rostlin, v lesích pestrost tvoří více než 50 druhů původních dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a unikátní druhová rozmanitost je mezi bezobratlými, vázanými především na lesní společenstva v teplé oblasti. Jedná se o malebnou krajinu, která je také nazývaná krajem Oty Pavla a do povědomí české veřejnosti se dostala i díky filmovému zpracování literárních děl tohoto spisovatele.

Historie záměru

Již od doby zřizování CHKO v sedmdesátých letech se opakovaně vedly odborné diskuze o tom, zda zde není prostor pro vytvoření nového Českého národního parku. Tyto diskuze v roce 1998 vyústily v usnesení vlády, které uložilo tuto možnost řádně prověřit. V novém tisíciletí pak již začaly konkrétní přípravy na vyhlášení části území Národním parkem Křivoklátsko. Středočeský kraj tuto situaci dlouhodobě sleduje a již při schvalování první krajské koncepce ochrany přírody a krajiny v roce 2006 tento dokument obsahoval myšlenku nutnosti prověřit možnost vyhlášení Národního parku na Křivoklátsku. V rezortu ministerstva životního prostředí pak byl vypracován vlastní návrh, který byl projednáván v období 2008-2011. Následně ještě v roce 2013, proces vyhlašování i přes vypořádání připomínek k návrhu však nebyl dokončen. V roce 2017 pak došlo k zásadní legislativní úpravě procesu vyhlašování národních parků přijetím novely zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Ze strany rezortu ministerstva životního prostředí bylo deklarováno, že zájem na vyhlášení národního parku na Křivoklátsku přetrvává, z hlediska veřejné poptávky však byly řešeny přednostně jiné priority a tak se na přípravě zatím nepokračovalo.

Vlastní záměr

Návrh zvažuje vyhlášení parku o rozloze 102 km2, což je přibližně 16 % území dnešní chráněné krajinné oblasti. Ve srovnání se současnými našimi národními parky je navrhovaná výměra blíže menším dvěma parkům – NP Podyjí 63 km2 a NP České Švýcarsko 80 km2. Navržené území je tvořeno z 96 % lesní půdou. V navrženém území se nachází pouze jedna obec se zastavěným územím. Dalších 16 obcí má na území navrhovaného národního parku spravované katastrální území představované převážně státní lesní půdou. Z majetkového hlediska patří 97 % pozemků do vlastnictví státu (většinově ve správě státních podniků Lesy české republiky s. p. a Vojenské lesy a statky s. p.). Území navrhovaného národního parku je téměř neobydlené, s výjimkou lesního hospodaření a výkonu práva myslivosti zde neprobíhá žádná významná hospodářská činnost, která by musela být z důvodů ochrany přírody omezována. Na území se nachází v současnosti 3 národní přírodní rezervace, do nichž je povolen vstup pouze po značených cestách. Dále je zde 8 přírodních rezervací a na 97 % území se nachází Ptačí oblast Křivoklátsko. V existujícím návrhu před změnou legislativy bylo navrženo rozdělení do 3 zón odstupňované ochrany. Návrh nepočítá s rozšiřováním ploch se zákazem vstupu mimo značené cesty. Pro nové vyhlášení je nutné podle současné právní úpravy nahradit návrh 3 zón návrhem vymezující zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. Lze předpokládat, že zóna kulturní krajiny bude vázána na území obce Karlova Ves a ostatní zóny budou zastoupeny rovnoměrně.

Další postup

Národní parky jsou vyhlašovány v České republice zákonem a příprava vyhlášení přísluší ministerstvu životního prostředí. Středočeský kraj může tento proces podpořit deklarací zájmu na vyhlášení ochrany formou zřízení národního parku. V tomto procesu jsou pak následně zapojeny všechny dotčené samosprávy, které mohou zcela legitimně uplatnit své zájmy v území v konfrontaci s návrhy ochranných podmínek. Středočeský kraj jako dotčená samospráva vyššího územního celku může sehrát i koordinační roli při vypořádávání požadavků samospráv v rámci projednávání návrhu na vyhlášení národního parku.