Vysoký přebytek platební bilance by normálně naznačoval možné výrazné posílení koruny. Asi to tak ale nebude

V dubnu dosáhl přebytek běžného účtu platební bilance 37,3 mld. CZK. Roční přebytek se vyšplhal na 239 mld. Před covidem (2019) činil roční přebytek jen cca 30 mld. CZK. Vysoký nárůst přebytku by mohl naznačovat, že koruna má našlápnuto k nějakému velkému posilování. V minulosti by tomu tak bylo. Tentokrát je to jinak.



Za prvé, vysoký roční přebytek byl hodně ovlivněn utlumenou domácí poptávkou, která snížila dovozy (to se mění po zrušení karanténních opatření), jednak poklesem cen komodit během loňského roku (to už změnilo) a poklesem odlivu dividend (to se bude měnit spolu s ekonomickým cyklem).



Druhý důvod souvisí ještě stále s kurzovým závazkem. Od konce kurzového závazku reálná ekonomika (běžný účet a FDI) vyprodukovali kumulovaný přebytek ve výši cca 550 mld. CZK. To umožnilo snížit překoupenost koruny o 400 mld. CZK. Číslo vypadá masivně, ale jen do chvíle, než si uvědomíme, že během kurzového závazku překoupenost koruny (kumulované portfoliové a ostatní investice) se vyšplhala na cca 1700 mld. CZK. Takže za cca 4 roky překoupenost poklesla „jen“ o necelou čtvrtinu.



Když už jsme u platební bilance, tak jedna jednoduchá analýza: vliv ropy na HDP. Měříme změnu salda s ropou, které je jednak ovlivněno poptávkou po ropě (= výrobou) a jednak cenou ropy a kurzem. A změnu salda poměříme k HDP. Výpočet je koncipován tak, že kladné číslo implikuje pozitivní příspěvek k růstu HDP. Na grafu vidíte, že pozitivní příspěvek se pohyboval v případě ČR zhruba od - 1,5 až po +1,5pb HDP. Propad cen ropy v loňském roce pomáhal české ekonomice kompenzovat pokles HDP (v průměru téměř +1pb HDP). Na začátku roku už byl příspěvek neutrální. Ale aktuální růst cen ropy pozitivní příspěvek otočil do negativního: cca -0,8pb HDP. A to je jen ropa. Ke kompenzaci musí české firmy buď zvyšovat ceny svých výrobků a exportů anebo toho prostě více vyrobit.

David Navrátil