Když politici uvažují jako centrální bankéři

Že centrální banky skupují aktiva a dodávají do finančního systému obrovské množství peněz, to již mladším ročníkům může připadat jako tržní standard. V době po finanční krizi se nicméně podstatná část vlád držela relativně zpátky. Pandemie covidu-19 a politické reakce na ni ovšem změnily pravidla hry.

"Tiskem bilionů nových dolarů, eur, korun a dalších měn a umělým udržováním nízkých úrokových sazeb umožnili centrální bankéři největší transfer bohatství v dějinách lidstva. Bezplatné nebo velice levné peníze udělaly ze superbohatých fenomenálně bohaté," říká Erik Best, politický komentátor a autor bulletinu The Fleet Sheet.

Všude na Západě se tak podle něj dostali na vrchol oligarchové ruského typu. "Centrální bankéři jsou na svou práci hrdí. S pandemií však začaly roztáčet tiskařské stroje spíše samotné vlády, které vytvářejí a nadále plánují hluboké rozpočtové deficity, jimiž se snaží udržet utlačované masy lidí v klidu," pokračuje Best.

Všímá si přitom pobouření (části) centrálních bankéřů. "Vojtěch Benda z České národní banky řekl týdeníku Ekonom, že si Česko prostě nemůže dovolit chovat se rozpočtově tak uvolněně jako třeba Spojené státy," neuniklo rodákovi ze Severní Karolíny, který se řadu let zabývá světovou i českou politikou.

Bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který svým hlasem v roce 2013 rozhodl o výrazné devalvaci české koruny, v týdnu v České televizi řekl, že politická elita u nás ztratila cit pro proporce. "Ano, je to tak. Politici se naučili myslet jako bankéři z ČNB, ECB nebo Fedu," uzavírá Erik Best.

Dodejme k tomu, že v USA probíhá (ne)spolupráce Fedu a ministerstva financí vedeného bývalou šéfkou centrální banky Janet Yellenovou zatím velice hladce. V ECB je pak dlouhodobě patrná snaha Německa o umírněnější přístup k měnové politice, v době pandemie byl ovšem tento hlas upozaděn.

Mechanismus stimulace ekonomiky je celkem srozumitelný. Navzdory oficiálním mandátům centrálních bank dochází skrze odkupy vládních dluhopisů ke snižování úroků na dluhopisovém trhu, a tedy ke zlevňování obsluhy prudce narůstajících státních dluhů, což kritici překládají jako financování vládních rozpočtů penězi z centrálních bank. O tom, nakolik to reálně podporuje hospodářství, se debatuje již léta. Současné ožívání ekonomiky mnozí kvitují, dluhy ale rostou (v grafech vlevo vládní zadlužení vůči HDP, vpravo bilance rozpočtů) a jednou by měly být splaceny. Nebo neměly?

Další články a videa najdete na www.investicniweb.cz