Česká vládní štědrost výrazně nad německou

Eurostat oznámil, že ekonomika eurozóny v prvním letošním čtvrtletí klesla oproti 4q20 o 0,3 % procenta (nikoli o 0,6 %, jak Eurostat uvedl ve svém prvním, bleskovém odhadu). Jak ukazuje následující graf, pro Česko (šipka) vychází mezikvartální srovnání takřka stejně jako pro eurozónu (červený sloupec).



Tato dobrá zpráva ladí s tím, že Světová banka ve své nové prognóze zlepšila prognózu letošního růstu světové ekonomiky na 5,6 % (lednová prognóza mluvila o 4,1 %). Zdůraznila ovšem, že růst bude tažen především rozvinutými ekonomikami, zatímco mnohé méně bohaté budou ještě dlouho bojovat s dozníváním pandemie, a to i kvůli menšímu prostoru pro vládní podporu ekonomice

Méně příjemná se zdá být jiná informace, kterou Eurostat nabídl zároveň s revizí růstu v 1q21: srovnání s USA.



Graf ukazuje, že americká ekonomika (černá čára) propadla loni méně než ta eurozónová (červená čára), a navíc že se ze dna svého „korona-véčka“ drápe zřetelně rychleji: v 1q21 už byla zhruba na úrovni těsně před příchodem pandemie, o čemž si eurozóna může zatím nechat jen zdát.

Zářné výkony americké ekonomiky jsou ovšem do jisté míry výsledkem mnohem masivnější podpory ekonomice ze strany vlády: srovnáním příslušných prognóz IMF zjistíme, že veřejný dluh k HDP by letos měl skončit v USA oproti předcovidovému očekávání vyšší o 23 pb, zatímco třeba v Německu resp. Česku jen o 17 pb, resp. 14 pb.

Když už jsem u prognóz IMF ohledně zadlužení - bohužel z nich dat ale vysvítá jiná, a to skutečně špatná zpráva: v USA a v Německu bude zadlužení nejvýše nad „normálem“, tj. nad předcovidovým očekáváním, letos (a od příštího roku se čeká pokles nebo maximálně stagnace této odchylky), v Česku se odchylka od „normálu“ má dál zřetelně zvětšovat:



Michal Skořepa