Premiér Babiš jednal v Bruselu o vztazích EU s Ruskem a změnách klimatu

První den jednání se Evropská rada věnovala vnějším vztahům EU. Lídři nejprve diskutovali o Bělorusku, ostře odsoudili vynucené přistání letadla Ryanair v Minsku, jež ohrozilo bezpečnost občanů EU cestujících z Atén do Vilniusu. „Všichni byli zajedno, že takovýto akt státního terorismu není možné tolerovat a musíme ho tvrdě odsoudit. Přijali jsme proto Závěry, ve kterých žádáme propuštění Ramana Prataseviče. Vyzvali jsme Radu EU, aby zavedla nové cílené ekonomické sankce a rozšířila stávající sankční režim a aby byly zakázány přelety běloruských aerolinií přes území EU a lety na letiště v EU. Aerolinky členských států by navíc neměly létat nad Běloruskem,“ uvedl premiér Babiš.

Dále se diskuze zaměřila na vztahy s Ruskem. Předseda vlády ČR Andrej Babiš informoval o dalším vývoji v česko – ruských vztazích v návaznosti na vrbětickou kauzu, o níž podrobně hovořil již na neformálním zasedání v Portu 7. května. „Jsem rád, že do Závěrů bylo doplněno a jednomyslně schváleno vyjádření solidarity s Českou republikou a také, že jsme odsoudili podvratné aktivity Ruska vůči EU a členským státům. K debatě se vrátíme v červnu, kdy vysoký představitel Josep Borrell předloží souhrnnou zprávu o vztazích EU a Ruska. Další kroky by měly být založeny na pěti hlavních zásadách politiky vůči Rusku,“ řekl Andrej Babiš.

Na závěr prvního dne se lídři věnovali také vztahům EU se Spojeným královstvím s důrazem na implementaci Výstupové dohody a Dohody o obchodu a spolupráci. Krátce diskutovali také o migraci. „Dlouhodobě kritizuji, že je to problém, který EU není schopná konkrétně vyřešit. Pro ČR je nelegální migrace nepřijatelná,“ doplnil předseda vlády.

Druhý den jednání se diskuze zaměřila na reakci EU na covid-19 - především na riziko, které představují nové mutace viru, digitální covidové certifikáty a solidaritu se třetími zeměmi, které mají horší přístup k vakcínám. „Co se týká solidarity se třetími zeměmi, sdílení vakcín rozhodně podporuji. Je dobře, že jsme se shodli na příslibu darovat do konce roku 100 milionů dávek. ČR se ale může zapojit až poté, co budeme mít dostatek pro všechny naše občany, kteří budou mít o očkování zájem,“ vysvětlil premiér Babiš.

Posledním tématem mimořádné Evropské rady byla změna klimatu. Lídři navázali na jednání z prosince loňského roku a představili své pozice a priority k připravované klimatické legislativě. „Ve svém vystoupení jsem zdůrazňoval naše priority, které byly schváleny již ve dřívějších Závěrech, a sice role jádra a plynu při snižování emisí a nutnost respektování technologické neutrality. Členské státy mají rozdílné startovací pozice, potřebují proto různé dodatečné finanční prostředky, aby se společnému cíli dokázaly přiblížit,“ uvedl Andrej Babiš. Evropská rada potvrdila, že ke všem budoucím legislativním návrhům dodá Evropská komise detailní hodnocení dopadů a to na úroveň členských států, a k tématu klimatické změny se bude pravidelně vracet.