Vývoj na devizovém trhu v 19. týdnu (10.5.-14.5.2021)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,5 % m/m a o 3,1 % r/r
DE - Index ekonomického sentimentu ZEW v květnu vzrostl na 84,4 z dubnových 70,7 bodu
PL - HDP v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostl o 0,9 % k/k a poklesl o 1,7 % r/r
US - Spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,8 % m/m a o 4,2 % r/r

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Indexy cen výrobců (duben)
EZ - Hrubý domácí produkt (1. čtvrtletí) - zpřesněný odhad, Index spotřebitelských cen (duben))
PL - Index spotřebitelských cen (duben) - jádrová složka
US - Záznam z dubnového zasedání americké centrální banky (Fed)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna si vůči euru dokázala v tomto týdnu přispat další zisky a zamířit pod hladinu 25,50 CZK/EUR (nejsilnější úrovně koruny od loňského března). Posilování koruny navíc nemusí být konec ani ve druhé polovině května.
• Obavy z rychlého růstu spotřebitelské inflace ve vyspělém světě nabírají na síle. Kombinace velmi expanzivní monetární a fiskální politiky v posledním roce dávala tušit, že vývoj inflace bude tentokráte trochu jiný než po poslední hluboké hospodářské recesi v roce 2009. Tehdy vyspělý svět trápila především dezinflace, tj. nízký růst spotřebitelských cen pod inflačním cílem centrálních bank. Inflační vývoj v posledních měsících naopak naznačuje poměrně prudké vzedmutí inflačních tlaků. Pokud se podíváme do středoevropského regionu, tak v dubnu meziroční růst spotřebitelských cen ve všech zemích zrychlil – v ČR (3,1 % r/r), v Maďarsku (5,1 % r/r) a v Polsku (4,3 % r/r). V ČR s uvolňováním protiepidemických opatření a otevíráním služeb navíc v kombinaci se zadrženými úsporami domácností v posledním roce (364 mld. korun podle společnosti CRIF) je navíc slušná šance, že se cenové tlaky budou stupňovat i v sektoru služeb. Z pohledu vývoje inflace tak dále roste pravděpodobnost toho, že bankovní rada České národní banky (ČNB) začne co nevidět zvyšovat úrokové sazby.
• Konkrétně v ČR v dubnu spotřebitelské ceny v dubnu oproti březnu vzrostly o 0,5 % a v meziročním srovnání na 3,1 % z březnových 2,3 %. S výraznějším zrychlením inflace se v dubnu počítalo, ale to, že v meziročním srovnání inflace zamíří nad 3 %, přeci jen ne. Za rychlejším meziměsíčním nárůstem spotřebitelských cen stála kombinace faktorů. Dále zdražovaly pohonné hmoty, což se odrazilo do nárůstu cen v oddílu doprava. Podle předpokladů dále zdražily tabákové výrobky a alkohol. Zdražovalo se i v oddílech bytového vybavení a zařízení pro domácnost a rovněž v oddílu bydlení. Překvapivý byl naopak meziměsíční růst cen potravin, a to především kvůli dvoucifernému nárůstu cen u zeleniny.
• Za meziročním růstem spotřebitelské inflace stály v dubnu výrazně dražší pohonné hmoty (růst o 16,3 %!), když oddíl doprava přispíval k růstu inflace téměř z jedné třetiny. Důvodem je velmi nízká srovnávací základna z loňského dubna. Výrazný příspěvek do inflace si v dubnu připsal i oddíl alkoholické nápoje a tabák. Zdražovaly i služby, ať již v oddílu rekreace a kultura či ve stravování a ubytování. Meziročně naopak mírně zlevnily potraviny. Jádrová složka inflace v dubnu zrychlila na 3,4 %. V nejbližších měsících je pravděpodobné, že se meziroční inflace bude i nadále pohybovat na hraně 3 %. S otazníkem bude od května již výše zmiňovaný vývoj cen některých služeb a zboží po významném uvolnění protiepidemických opatření.
• V tomto týdnu došlo rovněž ke zveřejnění nových makroekonomických prognóz od řady institucí. Podle Evropské komise letos domácí ekonomika vzroste o 3,4 % a podle České bankovní asociace o 3,3 %. Dubnová prognóza Ministerstva financí ČR počítá s růstem o 3,1 %. Ve všech případech se pracuje s předpokladem kontrolovaného vývoje pandemie, což se promítne do silného oživení spotřeby domácností a vlády a také do investiční aktivity. S těmito prognózami kontrastuje prognóza ČNB, která je o poznání pesimističtější a očekává pro letošek růst ekonomiky pouze o 1,2 %.

Vývoj USD/CZK

• Na měnovém páru koruny s americkým dolarem se v tomto týdnu obchodování odehrávalo primárně v rozmezí 21 – 21,20 CZK/USD. Koruna se sice krátce podívala pod hladinu 21 CZK/USD, ale výrazněji posílit nedokázala. Ve středu odpoledne byl v USA zveřejněn výrazně rychlejší růst dubnové spotřebitelské inflace, což krátkodobě posílilo dolar. Více k americké inflaci v oddílu EURUSD.

Vývoj PLN/CZK

• Vůči polskému zlotému koruna v tomto týdnu pozvolna oslabovala směrem k hladině 5,65 CZK/PLN.
• Důležité makroekonomické statistiky byly v Polsku v tomto týdnu zveřejněny až v jeho závěru. Hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostl o 0,9 % k/k, zatímco v meziročním srovnání HDP ještě poklesl, a to o 1,7 %. Detaily polský statistický úřad (GUS) ještě neposkytl, ale je zřejmé, že k mezičtvrtletnímu růstu polské ekonomiky pomohlo to, že po větší část 1. čtvrtletí byla epidemická opatření rozvolněnější, než tomu bylo v ČR či ve většině dalších evropských zemích. Spotřebitelská inflace po zpřesnění v dubnu byla potvrzena s růstem o 0,8 % m/m a 4,3 % r/r.

Vývoj EUR/USD

• Obchodování na hlavním měnovém páru bylo v tomto týdnu ohraničeno hladinami 1,205 – 1,218 USD/EUR. Zatímco v první polovině týdne se z pohledu eura obchodovalo na silnějších hodnotách, tak ve středu odpoledne rychlejší růst americké inflace euro katapultoval na slabší úrovně. Zkraje pátečního odpoledne se však obchodovalo v blízkosti hladiny 1,212 USD/EUR. I nadále platí, že pásmo 1,215 – 1,22 USD/EUR představuje z pohledu eura důležitou technickou rezistenci.
• O rozruch se v tomto týdnu postarala především dubnová spotřebitelská inflace v USA, která oproti předpokladům silně vzrostla o 0,8 % m/m a 4,2 % r/r. Meziroční růst jádrové složky inflace přitom zrychlil na 3 %, což je nejrychlejší růst od prosince 1995! Z toho je zjevné, že rychlejší růst inflace rozhodně nelze svést na pouze výrazně vyšší cenou ropy a pohonných hmot. Tématu akcelerující inflace se následně dotkl i viceguvernér americké centrální banky (Fed) R. Clarida. Ten přiznal, že velmi silné zrychlení dubnové inflace Fed zaskočilo a zároveň zmínil, že pokud se budou inflační tlaky dále stupňovat, tak je Fed připraven zasáhnout. Toto vyjádření je nutné brát v kontextu toho, že Fed v posledních měsících zrychlování inflace bagatelizoval s tím, že vyšší inflace je pouze přechodná. Ostatně s premisou přechodně vyšší inflace pracuje aktuálně většina centrálních bank od amerického Fedu přes Evropskou centrální banku (ECB) až po například polskou NBP.
• Dubnový rychlý růst inflace v USA je zároveň paradoxně faktorem, který může pomáhat dolaru, protože se tím zvyšuje šance, že Fed začne dříve utahovat velmi expanzivní měnovou politiku a redukovat program nákupů cenných papírů. Aby byla situace ještě více zamotaná, tak se zdá, že situace na pracovním trhu (Fed vedle inflace cíluje i nezaměstnanost) není po dubnových číslech o tvorbě pracovních míst NFP až tak skvělá, jak se na první pohled zdálo. Pokud tedy inflace skutečně bude trvalejšího charakteru (to se ukáže v dalších měsících), tak bude Fed řešit dilema zda „ignorovat“ inflaci a soustředit se primárně na pracovní trh anebo naopak začít řešit inflaci s tím, že o pokles nezaměstnanosti se postará velmi silná expanzivní fiskální politika.
• Výrazný nárůst si květnu připsal německý index ekonomického sentimentu ZEW, jehož hodnota vzrostla na 84,4 z dubnových 70,7 bodu. Důvodem je především lepšící se situace kolem vývoje pandemie. Pro nadcházejících šest měsíců je očekáváno silné hospodářské oživení německé ekonomiky. Ale v podstatě podobně optimistické vyhlídky platí pro většinu evropských zemí. A v podobném duchu vyznívají i další předstihové ukazatele (v dubnu PMI a Ifo). Se silným hospodářským oživením počítá i nová prognóza Evropské komise (EK), podle které letos ekonomika eurozóny poroste o 4,3 %. Vzhledem k tomu, že 1. čtvrtletí letošního roku bylo ještě negativně poznamenáno protiepidemickými opatřeními, tak je zřejmé, že EK významně spoléhá právě na oživení na jaře a ve druhé polovině letošního roku. K tomu bude pomáhat i silně expanzivní fiskální politika, když je pro eurozónu očekáván schodek vládních rozpočtů k HDP ve výši 8 %, tj. vyšší než loňských 7,2 %.