Ranní glosa: Český rozpočet míří k rekordnímu schodku

Český rozpočet láme nové rekordy - za první čtyři měsíce deficit narostl na rekordních 192 miliard korun (ze 125 miliard v březnu). Zatímco z počátku roku vypadal plán ministryně Schillerové počítající s deficitem 500 miliard korun jako přehnaně pesimistický, a již tradičně vytvořený s velkou rezervou, po čtyřech měsících je vše jinak. Třetina roku je za námi a pokud se něco zásadního nezmění, můžeme být za deficit okolo půl bilionu korun ještě rádi.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že rekordní schodek v roce 2021 zatím sám o sobě není pro investory a trhy velkým problémem. Potíž mají podobně jako agentura Moody's s tím, že daňový balíček zadělal na vysoké deficity i po skončení pandemie COVID 19. Absence jakýchkoliv smysluplných dlouhodobějších plánů je rozhodně větším trnem v oku než aktuální rekordní deficit. A zatím s námi mají investoři a ratingové agentury díky celkově nízkému zadlužení trpělivost a vyčkávají na to, co vymyslí nová vláda po podzimních volbách.

Nejde přitom o to veřejné finance skokově vyrovnat - to by pro ekonomiku i samotný rozpočet bylo kontraproduktivní. Jde o to, jak se do roku 2024 rozumně zbavit strukturálního schodku tak, aby šrámy na ekonomickém výkonu byly co nejmenší.

Podobnou debatu dozajista povede sousední Německo, které má trochu opačný problém. Patří tradičně k nejvíce rozpočtově konzervativním zemím a současný post-pandemický plán na snižování veřejných deficitů je řadou ekonomů považován za příliš rychlý. Německý rozpočet by se měl již letos z deficitu přesahujícího 8 % HDP dostat na úrovně okolo 3 % HDP. To ostře kontrastuje nejen s Českem, kde dva roky v řadě zaznamenáme deficit přes 7 % HDP, ale zejména s řadou dalších velkých vyspělých ekonomik v čele s USA. Spojené státy plánují stimulovat ekonomiku dva roky po sobě deficitem přesahujícím 15 % HDP. Proti “přílišnému” rozpočtovému konzervatismu však v Německu začínají vystupovat stále sílící Zelení. A pokud budou v nové vládě hrát výraznější roli, může být vše jinak. Zelení prosazují výrazný nárůst veřejných investic (dekarbonizace, digitalizace) až o 50 miliard eur (1,5 % HDP) ročně a změny v systému dluhové brzdy. Podle prvních reakcí se zdá, že investoři na trzích na plány na výraznější stimuly reagují pozitivně.