Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 % (Analýza makroindikátorů)

Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 % a stejný byl i konsensus finančního trhu. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií.

Ta významně ovlivnila také hospodářský vývoj v prvních měsících letošního roku, kdy počet nových případů nákazy a počet pacientů v nemocnicích dosahoval rekordních hodnot. Úroveň protiepidemických opatření tak byla nejvyšší v dosavadním průběhu pandemie. Mezičtvrtletní pokles ekonomické aktivity umocňuje také skutečnost, že ve čtvrtém čtvrtletí, konkrétně před Vánoci, došlo na zhruba tři týdny k významnému rozvolnění restrikcí, když při splnění hygienických podmínek mohly otevřít všechny obchody a také služby. Přes všechny problémy, kterým ekonomika v prvním čtvrtletí čelila lze však říci, že nakonec vykázala relativně dobrý výsledek a nadále tak prokazovala vyšší odolnost, které jsme byli svědky také v průběhu podzimní vlny koronaviru.

Ke snížení přidané hodnoty oproti poslednímu loňskému čtvrtletí zřejmě došlo ve většině odvětví. Stranou tentokrát nezůstal pravděpodobně ani zpracovatelský průmysl. Jeho produkci ve čtvrtém čtvrtletí podpořilo předzásobení spojené s koncem přechodného pobrexitového období a se zavedením nových ekologických norem v automobilovém průmyslu. S příchodem nového roku však tyto jednorázové stimuly pominuly a navíc se objevily problémy s dodávkami výrobních vstupů v důsledku narušení dodavatelských řetězců v průběhu pandemie. Kritický je především nedostatek některých součástek v automobilovém průmyslu, v důsledku čehož někteří tuzemští producenti přistoupili k omezení výroby. Předstihové indikátory ukazují, že průmyslová produkce za březen by už mohla přinést zlepšení. Významnější nárůst přidané hodnoty v prvním čtvrtletí podle nás zaznamenalo pouze odvětví ICT, a nejspíše i oblast zdravotní a sociální péče a služby související se vzděláním.

Z hlediska výdajové strany ekonomiky se na jejím mezičtvrtletním poklesu podle našeho odhadu podepsalo zejména zhoršení čistého vývozu a stejně tak snižující se spotřeba domácností. Ta podle nás oproti čtvrtému čtvrtletí klesla v reakci na výrazné zpřísnění protiepidemických opatření. Nižší přebytek čistého vývozu souvisel jednak s nižší exportní výkonností průmyslu v důsledku již zmíněných problémů, ale také s vyšším dovozem zásob. Fixní investice se v důsledku zvýšené nejistoty stále nacházely na velmi nízkých úrovních, jejich výše však již podle nás dále výrazně neklesala. Výraznějšímu poklesu ekonomiky podle našeho odhadu bránila i nadále spotřeba vlády, která pokračovala ve svižném růstu.

Za celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky o 3,4 % a v roce příštím pak jeho zrychlení na 4,7 %. Letošní oživení ekonomiky by se přitom mělo týkat především druhé poloviny roku a bude významně záviset na tom, zdali se podaří proočkovat většinu populace. Bez očkování totiž nelze vyloučit výskyt dalších vln nákazy. Více o naší prognóze píšeme v aktualizovaných Ekonomických výhledech, které jsou k dispozici zde https://bit.ly/KB21Q2CZ.