Úvodem je vhodné přiblížit čtenářům Ženevskou asociaci (The Geneva Association, GA). Byla založena v roce 1973 a je globální asociací, jejímiž členy jsou výkonní ředitelé zejména předních mezinárodně působících pojišťoven a zajišťoven. Realizuje cenný výzkum, a to v součinnosti se členy, akademickými institucemi a mezinárodními organizacemi. Jejím posláním je identifikovat zejména významné trendy, jež mohou mít v budoucnu dopad na pojišťovnictví. Výstupem výzkumu jsou rovněž doporučení k dalšímu postupu jak pro samotné pojišťovnictví, tak pro tvůrce politik. Výše uvedená výzkumná práce GA, která má 30 stran, se týká pojistitelnosti pandemického rizika. V tomto článku budou prezentovány na základě exekutivního shrnutí pouze její základní závěry.
GA předně konstatuje, že drakonická omezovací opatření přijatá mnohými vládami za účelem zkrotit pandemii COVID-19 uvrhla globální ekonomiku do nejhlubší recese od druhé světové války. Také pro globální pojišťovací průmysl je tato pandemie závažnou škodní událostí. Přes tuto masivní zátěž, jež byla v počátcích doprovázena prudkým poklesem na kapitálových trzích, pojistitelé v celém světě v zásadě rychle vypláceli pojistná plnění, a to ve všech oblastech, kde pandemické riziko bylo kryto, jako například v životním pojištění, soukromém zdravotním pojištění a pojištění pro případ zrušení akcí. Navíc, dokonce během zastavení ekonomického života, pokračovali v poskytování pojistného plnění v případě validních škod, které se nevztahovaly k pandemii. To se týká např. pojištění motorových vozidel, pojištění odpovědnosti a důchodového pojištění.
Mezery v pojistné ochraně
Na druhé straně GA upozorňuje, že COVID-19 ukázal na masivní mezery v pojistné ochraně, pokud jde o pojištění pro případ přerušení provozu, resp. riziko pokračování podnikání. Jde o to, že pojištěním pro případ přerušení provozu by bylo kryto méně než 1 % odhadované ztráty (zdroj: Světová banka) globálního hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 4,5 bilionu USD vyvolané COVID-19 v roce 2020. Toto pojištění, které má pro pojištěné klienty – podnikatele stěžejní význam, je třeba v globálním rámci chápat jako výklenkový segment (niche), který ročně produkuje přijaté pojistné ve výši okolo 30 mld. USD, tj. méně než cca 2 % globálního trhu pojištění majetku a odpovědnosti. Kromě toho bylo všeobecně zamýšleno toliko pro krytí hmotných škod vzniklých přerušením provozu.
Nesoulad mezi ekonomickými ztrátami a kapacitou pojistitelů, co se týče převzetí rizik, s přihlédnutím k poptávce po pandemickém pojištění v minulosti, je podle GA závratný. Kalkulace je totiž poměrně jednoduchá. Jestliže roční globální přijaté pojistné z pojištění pro případ přerušení provozu činí okolo 30 mld. USD, tak pojistitelé by museli inkasovat toto pojistné 150 let, aby absorbovali v roce 2020 odhadovanou ztrátu z titulu COVID-19 ve výši 4,5 bilionu USD a provedli likvidaci pojistných událostí.
I kdyby se vzalo v úvahu globální roční pojistné produkované v celém pojištění majetku a odpovědnosti, které odhaduje poradenská společnost McKinsey na 1,6 bilionu USD, tak zdaleka by nepokrylo globální ekonomickou ztrátu. Na to by postačovalo jen pojistné inkasované za tři roky, přičemž by nezůstaly žádné finanční prostředky na výplatu pojistných plnění v pojištění budov a domácností, pojištění motorových vozidel, zaměstnaneckém úrazovém pojištění či v pojištění odpovědnosti. Proto pojistitelé provozující pojištění majetku a odpovědnosti uplatňovali podle GA přísné výluky, pokud jde o pandemické riziko, a nikdy neměli v úmyslu je pojišťovat.
Existující mezery v pojistné ochraně fyzických osob a domácností co se týče rizika úmrtí a zdravotního rizika byly touto pandemií zvýrazněny mnohem méně z důvodu relativně mírnějšího zvýšení mortality i poněkud snížených celkových nákladů na zdravotní péči. Ovšem korelace a agregace škod způsobených pandemií podnikatelům napříč světem postavila problematiku pojistitelnosti pandemického rizika do popředí.
Pandemické riziko a pojistitelnost
V tomto směru vznikají podle GA dvě zásadní otázky. Je pandemie typem rizika, kde může pojišťovnictví sehrát určitou roli, nebo jde o takový typ rizika, kde tradiční pojistné produkty nejsou řešením? Podle GA není složité intuitivně pochopit limity pojišťování pandemického rizika. Slovo „pandemie“ je starořeckého původu („pan“ znamená „všichni“ a „demos“ znamená „lidé“). Pandemické riziko, jež může vyvolat přerušení provozu, je zjevně unikátní vzhledem k jeho potenciálu zasáhnout všechny pojistníky v podstatě současně. V případě, že se aplikují na pandemické riziko u přerušení provozu dvě obvyklá kritéria pojistitelnosti, tak lze učinit podle GA následující závěry:
- škody nejsou ani nahodilé, ani nezávislé. Přestože jsou pandemie přirozeně se vyskytující jevy, tak politická rozhodnutí uzavřít celou ekonomiku jsou uvážená a záměrná. To znamená, že nemůže být stanovena ani výše očekávané škody, ani rizikové zatížení. Kromě toho nejsou samozřejmě k dispozici historická data ohledně politické reakce, jež byla použita v případě této pandemie COVID-19. Navíc silná korelace mezi individuálními riziky činí nemožným účinné sdílení rizika a diverzifikaci rizika;
- maximální možná škoda není zvládnutelná z hlediska solventnosti pojistitele. Nekontrolovatelná agregace škod z důvodu přerušení provozu by byla ničivá jak pro rizikový pool, tak v zásadě i pro pojišťovnictví jako celek. Následně by to mohlo dále vést k významným rizikům finanční stability napříč národním hospodářstvím. Na rozdíl od přerušení provozu lze podle GA označit pandemické životní riziko a pandemická zdravotní rizika jako nesystémová a lze je tudíž pojišťovat. Riziko zvýšení mortality je modelovatelné na základě množství historických dat. Navíc GA dodává, že riziko zvýšené mortality je (zčásti) vyrovnáno snížením délky života. Pro pojistitele provozující soukromé zdravotní pojištění existuje přirozený limit škod daný konečnou kapacitou zdravotnických systémů a dočasně sníženými náklady na zdravotní péči, která nikterak nesouvisí s pandemií. Tudíž obecně se dá konstatovat, že neexistují žádné výluky pro pandemii nebo jiné příčiny extrémní mortality a zdravotních událostí.
Výše uvedené potvrzuje, že v některých pojistných odvětví (životní a soukromé zdravotní pojištění) lze pandemické riziko pojistit a v některých pojistných odvětvích nikoli. GA se domnívá, že pochopení pojistitelnosti pandemického rizika může napomoci vymezení rozdílů mezi pandemickými a jinými katastrofickými riziky. Pandemické riziko není diverzifikovatelné, jelikož se realizuje ve velmi širokém nebo dokonce globálním měřítku (na rozdíl od epidemie, jež je obvykle lokální). Jiná rizika, jako například terorismus či přírodní katastrofy, jsou na globální úrovni diverzifikovatelná a rutinně převáděna přes nástroje pojištění/zajištění nebo nástroje alternativního přenosu rizika.
Tyto katastrofy mají dopad na limitovaný počet pojištěných osob, a to jen po určitou dobu. Ekonomické škody vyvolané pandemií COVID-19 a jejich řešení veřejnými orgány není ani globálně ani lokálně nezávislé. Proto není riziko pandemie pojištěním pro případ přerušení provozu pojistitelné. Pojistitelé jsou si však podle GA vědomi, že pandemie představuje sociálně-ekonomickou výzvu. Jsou připraveni zkoumat možná inovativní řešení, a to včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru.
RSS
Přebírání zpráv
