Toto tvrzení zazněla na konferenci Švýcarského svazu pojišťoven (SVV) začátkem března z úst jeho prezidenta Rolfa Döringa. Samozřejmě se to netýká jen pandemií, nýbrž i přírodních katastrof v důsledku klimatických změn, a případně také globálních kybernetických útoků. Ředitel SVV Thomas Helbling zdůraznil, že většina škod se během pandemie vyskytovala v oblasti krytí přerušení provozu, vedle toho ale citelně zasáhly také cestovní pojištění, pojištění právní ochrany a úvěrové pojištění. V oblasti pojištění aut šla sice škodní kvóta na jaře 2020 dolů, od té doby ale znovu vystoupala na dlouholetý průměr. O více než 200 % vzrostly případy kybernetických ataků. „Kriminální živly v této oblasti nyní profitují z toho, že lidé přešli na méně zabezpečený home office,“ komentoval trend Thomas Helbling.
Celkový závěr z analýzy ukazuje, že škodní náklady v rámci covidové krize nelze vykrýt poklesem škod a pojistného plnění v jiných jednotlivých odvětvích, jako například v úrazovém pojištění. Je třeba počítat s podstatnou redukcí zisků. Přesto by ale podle Helblinga nemělo být pro zákazníky narušeno jejich plánování zabezpečení: „Pojistné je založeno ve všech oborech pojištění na dlouhodobém vývoji a nemělo by být upravováno po vzniku jedné události.“
Ovšem nelze ani v takovém ojedinělém případě a krizi ztratit ze zřetele systém, na němž celé pojišťovnictví spočívá. Pojistitelé zkrátka nemohou vyplácet plnění za škody, za něž nedostaly zaplaceno pojistné. „Ale mohou jistě v rámci svých možností vyjít vstříc klientům, zejména krizí nejvíce zasaženým malým a středním podnikům, což se v praxi i děje,“ konstatoval Helbling.
Pojištění se státním zajištěním
Juan Beer, CEO pojišťovny Zurich Švýcarsko, požadoval rizikové partnerství pro velká rizika. Podle jeho názoru chybí při pandemiích podstatné základy pro pojistitelnost, totiž kalkulace rozsahu škody, ošetření kumulativních rizik, a především diverzifikace rizika. Proto považují pojistitelé za potřebné, aby bylo vytvořeno veřejnosoukromé partnerství mezi odvětvím komerčního pojištění a švýcarským spolkem zemí (svazem), o kterém se už v předchozích měsících intenzivně diskutovalo.
„Naše hlavní poselství adresované švýcarské vládě je, že pojišťovnictví je připraveno přispět významně k budoucímu řešení pandemií,“ ujistil na tiskové konferenci Juan Beer. A v centru zájmu nyní stojí pojistné řešení, ale se státním zajištěním. „Vzhledem k mezím, na něž pojišťovny v případě takto rozsáhlé pandemie narážejí, je pro překonání situace nezbytné takové veřejně-privátní spojení a partnerství za účasti veřejného sektoru země. Privátní pojistitelé vezmou na sebe část břemena, zbytek by převzal stát.“
Díky expertíze, infrastruktuře a nastaveným zákaznickým vztahům především v procesu vyřizování škod by strana komerčních pojišťoven v takovém svazku řešení problému významně podržela. Bylo by možné identifikovat subjekty s oprávněnými nároky, aby odškodnění obdrželi ti, kteří ho také opravdu potřebují. „Toto by byla velká přednost solidárního pojišťovacího řešení oproti stávajícímu rozdělování příspěvků na bázi spojených nádob,“ zdůraznil Juan Beer.
Soukromé zdravotní pojišťovny připraveny
Členka představenstva SVV Philomena Colatrella se ve svém vystoupení zabývala speciálně důsledky koronavirové pandemie na švýcarské zdravotní pojišťovny. Podle ní je zásadní, že švýcarští pojistitelé v tomto odvětví podnikají v systému bez dluhů a jsou solidně založeny. „V případě vícenákladů vzniklých kvůli covidu můžeme nyní sáhnout na naše rezervy, které jsme vytvářeli právě pro takové scénáře.“
Přestože stále nejsou k dispozici kompletní data, švýcarské zdravotní pojišťovny vydaly podle sdělení Ústavu pro empirickou zdravotní ekonomii už 46 milionů franků za stacionární plnění a v doplňkových pojištěních asi 7,7 milionu franků. K tomu je třeba připočíst 6,5 milionu franků za testy, jež jsou ale už od léta 2020 hrazeny státem.
Nejasné ale zůstávají střednědobé a dlouhodobé následky, jimiž někteří nemocní a mezitím „vyléčení“ trpí, označovaní nyní jako „dlouhodobě nemocní covidem“. Také nelze zatím odhadnout psychiatrické důsledky pandemie kvůli sociální izolaci nebo ekonomickým problémům. To vše představuje také náklady. Přesto se zdá, že v období pandemie náklady soukromých zdravotních pojišťoven, jež meziročně stoupaly tempem okolo 4 %, poněkud zpomalily.
Náklady na očkování přijdou podle odhadu na 200 až 250 milionů franků. V plné nahotě se během pandemie ukázala také nedostatečná digitalizace oboru zdravotnických služeb. Tady je Švýcarsko daleko za pokrokovými zeměmi, jako je například Dánsko. Pozitivním jevem ovšem je, že mnoho procesů bylo zjednodušeno a nově digitálně upraveno – a to často v rekordním čase. „Tento přístup rychlého a pragmatického hledání řešení bychom si měli zachovat i do budoucna,“ vyzvala na závěr Philomena Colatrella.
RSS
Přebírání zpráv
