Nejhorší výsledek rozpočtů od roku 2003 (v poměru k HDP)

Hospodaření veřejných financí skončilo v roce 2020 schodkem odpovídajícím -6,2 % HDP. Deficit veřejných rozpočtů byl v poměru k HDP nejvyšší za posledních sedmnáct let. Zatímco stát hospodařil s výrazným deficitem, jak už ostatně napovídal i výsledek státního rozpočtu, obecní finance skončily loňský rok s přebytkem 14,5 mld. korun.

Korona krize tak ukončila čtyřleté období, kdy ČR hospodařila s rozpočtovými přebytky a mohla tak snižovat své zadlužení. Recese způsobená globální pandemií však tento trend změnila a vrátila zadlužení veřejných financí zpět na úroveň dosahovanou před rokem 2016. Celkový veřejný dluh loni, podle dnes zveřejněných údajů, dosáhl 38,1 %.

V důsledku negativního výhledu veřejných rozpočtů lze předpokládat, že v letošním roce veřejný dluh už brzy překoná hranici 40 % a na konci roku zřejmě dosáhne historického maxima 45 %.

I přes takto rychlý vzestup zadlužení bude ČR stále patřit mezi nejméně zadlužené země EU. Zní to sice stále ještě dobře, ale vzhledem k výhledu veřejných financí tomu tak nemusí být na vždy. Nakonec ani investoři do dluhopisů nemusí časem řešit jen statickou úroveň dluhu, ale jeho výhled v čase.

Ani po vybřednutí z korona krize se však růst zadlužení nezastaví. Vzhledem k zásadním změnám na příjmové straně rozpočtu (zrušení superhrubé mzdy) i na výdajové straně (posilování mandatorních výdajů) je pravděpodobný nárůst dluhu i v době tolik vyhlížené konjunktury ekonomiky. Tento negativní trend může zvrátit pouze daňová reforma či zásadní seškrtání výdajové strany především státního rozpočtu.

Vzhledem ke zrušení jediné penzijní reformy, která tu kdy byla, předchozí vládou, čeká budoucí rozpočty další tlak na zvyšování mandatorních výdajů ze strany negativního demografického vývoje. Proto součástí budoucích reforem veřejných financí musí být i reforma důchodového systému, byť na její realizaci bude už docela pozdě.