Informace GFŘ k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Jedná se o informaci, kterou vydává GFŘ v návaznosti na Pokyn k dopadům pandemie COVID-19, který vydala 18. 12. 2020 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj („OECD“), která se zaměřuje na to, jak princip tržního odstupu a OECD TPG aplikovat na problémy související s pandemií COVID-19. V souvislosti s dopady pandemie COVID-19 řeší čtyři prioritní otázky: (1) provádění srovnávací analýzy; (2) ztráty a alokace nákladů souvisejících s COVID-19; (3) vládní intervenční programy; a (4) předběžné cenové dohody.
Přílohy
Překlad Pokynu k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce metodiky a výkonu daní
Č. j.: 18185/21/7100-40113-110343
I N F O R M A C E G E N E R Á L N Í H O F I N A N Č N Í H O Ř E D I T E L S T V Í k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Dne 18. 12. 2020 vydala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj („OECD“) Pokyn k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny, dále jen "Pokyn". Jeho originální znění lze nalézt na internetových stránkách http://www.oecd.org/tax/transfer-pricing/guidance-on the-transfer-pricing-implications-of-the-covid-19-pandemic.htm. Generální finanční ředitelství ("GFŘ") současně s touto informací zveřejňuje jeho neoficiální překlad do českého jazyka na
https://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-zdanovani-prime dane a uvádí následující souhrn nejdůležitějších informací Pokynu z pohledu finanční správy.
V prvé řadě je třeba zdůraznit, že se nejedná o speciální Pokyn mimo rámec současné Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, vydané v roce 2017 ("OECD TPG"), ale zaměřuje se na to, jak princip tržního odstupu a OECD TPG aplikovat na problémy související s pandemií COVID-19. V souvislosti s dopady pandemie COVID-19 řeší čtyři prioritní otázky: (1) provádění srovnávací analýzy; (2) ztráty a alokace nákladů souvisejících s COVID-19; (3) vládní intervenční programy; a (4) předběžné cenové dohody.
Ekonomický dopad pandemie COVID-19 se velmi liší napříč ekonomikami jednotlivých států, průmyslovými odvětvími a obory podnikání. Podniky by se měly při jakékoli analýze dopadu pandemie COVID-19 na převodní ceny snažit současně dokumentovat jak, a do jaké míry, byly zasaženy pandemií, ale také to, zda a jak bylo jejich podnikání v obdobích ovlivněných pandemií COVID-19 ovlivněno jinými vlivy (např. větší robotizace, přechod na jiné zdroje, apod.), které s pandemií nesouvisejí, a jaký je dopad těchto vlivů na jimi vykonávané funkce, nesená rizika a používaná aktiva.
Obzvláště podstatný pro zmíněné čtyři otázky je v současném ekonomickém prostředí význam rizika. Během pandemie COVID-19 se materializoval tzv. hazard risk ("riziko ohrožení"), které se může u některých poplatníků projevit konkrétními nastalými riziky. Např. se může projevit v tržním riziku poklesem poptávky po vlastních produktech, službách apod., v provozním riziku narušením dodavatelského řetězce a omezením výroby atd. Hazard risk je svým charakterem riziko, které nemůže žádná strana transakcí ovládat, všechny subjekty ho částečně ponesou, ale každý v jiné úrovni podle toho, jaká rizika, která jsou schopny řídit, se u nich reálně naplní. Dopad těchto rizik bude jednak odlišný u jednotlivých segmentů trhu, ale bude se lišit i v závislosti na funkčním postavení podniku v rámci skupiny podniků.
Pokyn zdůrazňuje důležitost funkční a rizikové analýzy. Je nutné zkoumat okolnosti, které nastaly u konkrétního subjektu a konkrétní skupiny podniků v souvislosti s pandemií, jak moc subjekt i skupinu (resp. příslušné spojené podniky) ovlivnilo naplnění rizik vyplývajících z hazard risk. Nutné je také analyzovat chování stran závislé transakce při zasažení pandemií, přičemž by mělo být hodnoceno i to, jaké funkce spojené podniky vykonávaly a jaká rizika nesly před obdobím, ve kterém byly pandemií ovlivněny. Pokud se skutečně vykonávané funkce a nesená rizika subjektu v období před pandemií a v období
Č. j.: 18185/21/7100-40113-110343 strana 2 (celkem 2)
pandemie nezměnily, neměl by být měněn přístup ke způsobu stanovení převodních cen pouze s odůvodněním na nastalou pandemickou situaci.
Jak dle OECD TPG, tak i dle Pokynu mohou být subjekty s omezenými riziky ("LRE") krátkodobě ve ztrátě, pokud u nich došlo k naplnění rizika, nad nímž mají kontrolu, které řídí a disponují dostatečnou finanční kapacitou k jeho pokrytí. Ztráta by měla být pouze v té míře, která jim náleží podle vykonávaných funkcí a nesených rizik. Zároveň je vždy nutné analyzovat, jak se chovají nezávislé srovnatelné subjekty v obdobných podmínkách. I srovnatelné nezávislé subjekty mohou mít ztrátu, ale musí v dané transakci mít srovnatelnou úroveň rizik jako testovaná LRE.
Při provádění srovnávací analýzy zasahující do pandemického období se dle Pokynu doporučuje u dlouhodobých smluvních vztahů s garantovanou určitou mírou ziskovosti, vycházející z původní benchmark analýzy "BMA", nastavení smlouvy ponechat beze změny. V dlouhodobém horizontu se dopady pandemie promítnou i do ziskovostí LRE (tj. vliv skutečnosti, že pro roky zasažené pandemií nebyla provedena žádná úprava BMA zohledňující propad, bude vyrovnán v příštích několika letech, ve kterých se vliv propadu projeví v historických datech).
U krátkodobých smluvních vztahů, je možné v BMA provádět úpravy srovnatelnosti a reagovat operativně na situaci na trhu. Úpravy srovnatelnosti je však třeba provádět dlouhodobě a konzistentně tak, aby nemohly být dopady pandemie promítnuty duplicitně ve více zdaňovacích obdobích. Subjekt musí být schopen obhájit, že prováděné úpravy srovnatelnosti jsou smysluplné a že jsou prováděny dlouhodobě.
V souvislosti se ztrátovými srovnatelnými společnostmi zjištěnými v rámci BMA obecně platí stávající postup upravený i v Pokynu GFŘ D-34, tj. nutnost vylučovat z BMA subjekty, které nejsou srovnatelné s testovanou stranou transakce, např. kumulovaně ztrátové společnosti, za předpokladu, že se nejedná o situaci, kdy je to jev běžně se vyskytující mezi srovnatelnými společnostmi.
V souvislosti s výběrovými kritérii upřednostňuje Pokyn při provádění BMA klást větší důraz na srovnatelnost trhu (geografické kritérium) s případným rozvolněním jiných kritérií (např. NACE), je-li to nutné.
Dále Pokyn řeší vliv vládních intervenčních programů na cenu závislé transakce, kdy je třeba vždy brát v potaz to, jaká rizika mají vládní programy pokrývat a kdo je nositelem těchto rizik.
GFŘ tedy rekapituluje, že posouzení míry vlivu a dopadů pandemie COVID-19 a souvisejících opatření v boji proti COVID-19 v oblasti převodních cen na konkrétní strany transakcí mezi spojenými osobami, je velmi individuální a pro účely dokumentování těchto dopadů v rámci různých možných řízení vedených správci daně se doporučuje mít k dispozici takové podklady, které pomohou porozumět konkrétní situaci daňového subjektu v období pandemie a míře zasažení subjektu či spojených podniků.
Ing. Bc. Lenka Opluštilová
ředitelka sekce
Příloha
Překlad Pokynu k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Daně a účetnictví:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Koronavirus aktuálně - denní nárůst nakažených COVID-19
- Pravidelné zprávy, informace na e-mail
- Důchod a penze 2021 - aktuální informace k důchodům
- Stravenky a stravenkový paušál - Aktuální informace ke stravenkám
- Mzda, mzdy - Aktuální informace ke mzdám a platům
- Informace GFŘ k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
- Informace GFŘ k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
- Dopady pandemie Covid -19 na převodní ceny a postoj správce daně
- Odhad dopadu pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR (aktualizace 19.5.2021) - čnBlog
- Odhad dopadu pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR (aktualizace 19.5.2021) - čnBlog
- Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů (České ekonomické výhledy)
- čnBlog – Odhad dopadu pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR (aktualizace)
Prezentace
22.11.2024 Výsledková sezóna: Obhájila Nvidia svou…
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Dvojnásobný růst prodeje bytů oproti loňsku: Co to znamená pro ceny?
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?