Informace GFŘ k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Jedná se o informaci, kterou vydává GFŘ v návaznosti na Pokyn k dopadům pandemie COVID-19, který vydala 18. 12. 2020 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj („OECD“), která se zaměřuje na to, jak princip tržního odstupu a OECD TPG aplikovat na problémy související s pandemií COVID-19. V souvislosti s dopady pandemie COVID-19 řeší čtyři prioritní otázky: (1) provádění srovnávací analýzy; (2) ztráty a alokace nákladů souvisejících s COVID-19; (3) vládní intervenční programy; a (4) předběžné cenové dohody.
Přílohy
Překlad Pokynu k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce metodiky a výkonu daní
Č. j.: 18185/21/7100-40113-110343
I N F O R M A C E G E N E R Á L N Í H O F I N A N Č N Í H O Ř E D I T E L S T V Í k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Dne 18. 12. 2020 vydala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj („OECD“) Pokyn k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny, dále jen "Pokyn". Jeho originální znění lze nalézt na internetových stránkách http://www.oecd.org/tax/transfer-pricing/guidance-on the-transfer-pricing-implications-of-the-covid-19-pandemic.htm. Generální finanční ředitelství ("GFŘ") současně s touto informací zveřejňuje jeho neoficiální překlad do českého jazyka na
https://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-zdanovani-prime dane a uvádí následující souhrn nejdůležitějších informací Pokynu z pohledu finanční správy.
V prvé řadě je třeba zdůraznit, že se nejedná o speciální Pokyn mimo rámec současné Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, vydané v roce 2017 ("OECD TPG"), ale zaměřuje se na to, jak princip tržního odstupu a OECD TPG aplikovat na problémy související s pandemií COVID-19. V souvislosti s dopady pandemie COVID-19 řeší čtyři prioritní otázky: (1) provádění srovnávací analýzy; (2) ztráty a alokace nákladů souvisejících s COVID-19; (3) vládní intervenční programy; a (4) předběžné cenové dohody.
Ekonomický dopad pandemie COVID-19 se velmi liší napříč ekonomikami jednotlivých států, průmyslovými odvětvími a obory podnikání. Podniky by se měly při jakékoli analýze dopadu pandemie COVID-19 na převodní ceny snažit současně dokumentovat jak, a do jaké míry, byly zasaženy pandemií, ale také to, zda a jak bylo jejich podnikání v obdobích ovlivněných pandemií COVID-19 ovlivněno jinými vlivy (např. větší robotizace, přechod na jiné zdroje, apod.), které s pandemií nesouvisejí, a jaký je dopad těchto vlivů na jimi vykonávané funkce, nesená rizika a používaná aktiva.
Obzvláště podstatný pro zmíněné čtyři otázky je v současném ekonomickém prostředí význam rizika. Během pandemie COVID-19 se materializoval tzv. hazard risk ("riziko ohrožení"), které se může u některých poplatníků projevit konkrétními nastalými riziky. Např. se může projevit v tržním riziku poklesem poptávky po vlastních produktech, službách apod., v provozním riziku narušením dodavatelského řetězce a omezením výroby atd. Hazard risk je svým charakterem riziko, které nemůže žádná strana transakcí ovládat, všechny subjekty ho částečně ponesou, ale každý v jiné úrovni podle toho, jaká rizika, která jsou schopny řídit, se u nich reálně naplní. Dopad těchto rizik bude jednak odlišný u jednotlivých segmentů trhu, ale bude se lišit i v závislosti na funkčním postavení podniku v rámci skupiny podniků.
Pokyn zdůrazňuje důležitost funkční a rizikové analýzy. Je nutné zkoumat okolnosti, které nastaly u konkrétního subjektu a konkrétní skupiny podniků v souvislosti s pandemií, jak moc subjekt i skupinu (resp. příslušné spojené podniky) ovlivnilo naplnění rizik vyplývajících z hazard risk. Nutné je také analyzovat chování stran závislé transakce při zasažení pandemií, přičemž by mělo být hodnoceno i to, jaké funkce spojené podniky vykonávaly a jaká rizika nesly před obdobím, ve kterém byly pandemií ovlivněny. Pokud se skutečně vykonávané funkce a nesená rizika subjektu v období před pandemií a v období
Č. j.: 18185/21/7100-40113-110343 strana 2 (celkem 2)
pandemie nezměnily, neměl by být měněn přístup ke způsobu stanovení převodních cen pouze s odůvodněním na nastalou pandemickou situaci.
Jak dle OECD TPG, tak i dle Pokynu mohou být subjekty s omezenými riziky ("LRE") krátkodobě ve ztrátě, pokud u nich došlo k naplnění rizika, nad nímž mají kontrolu, které řídí a disponují dostatečnou finanční kapacitou k jeho pokrytí. Ztráta by měla být pouze v té míře, která jim náleží podle vykonávaných funkcí a nesených rizik. Zároveň je vždy nutné analyzovat, jak se chovají nezávislé srovnatelné subjekty v obdobných podmínkách. I srovnatelné nezávislé subjekty mohou mít ztrátu, ale musí v dané transakci mít srovnatelnou úroveň rizik jako testovaná LRE.
Při provádění srovnávací analýzy zasahující do pandemického období se dle Pokynu doporučuje u dlouhodobých smluvních vztahů s garantovanou určitou mírou ziskovosti, vycházející z původní benchmark analýzy "BMA", nastavení smlouvy ponechat beze změny. V dlouhodobém horizontu se dopady pandemie promítnou i do ziskovostí LRE (tj. vliv skutečnosti, že pro roky zasažené pandemií nebyla provedena žádná úprava BMA zohledňující propad, bude vyrovnán v příštích několika letech, ve kterých se vliv propadu projeví v historických datech).
U krátkodobých smluvních vztahů, je možné v BMA provádět úpravy srovnatelnosti a reagovat operativně na situaci na trhu. Úpravy srovnatelnosti je však třeba provádět dlouhodobě a konzistentně tak, aby nemohly být dopady pandemie promítnuty duplicitně ve více zdaňovacích obdobích. Subjekt musí být schopen obhájit, že prováděné úpravy srovnatelnosti jsou smysluplné a že jsou prováděny dlouhodobě.
V souvislosti se ztrátovými srovnatelnými společnostmi zjištěnými v rámci BMA obecně platí stávající postup upravený i v Pokynu GFŘ D-34, tj. nutnost vylučovat z BMA subjekty, které nejsou srovnatelné s testovanou stranou transakce, např. kumulovaně ztrátové společnosti, za předpokladu, že se nejedná o situaci, kdy je to jev běžně se vyskytující mezi srovnatelnými společnostmi.
V souvislosti s výběrovými kritérii upřednostňuje Pokyn při provádění BMA klást větší důraz na srovnatelnost trhu (geografické kritérium) s případným rozvolněním jiných kritérií (např. NACE), je-li to nutné.
Dále Pokyn řeší vliv vládních intervenčních programů na cenu závislé transakce, kdy je třeba vždy brát v potaz to, jaká rizika mají vládní programy pokrývat a kdo je nositelem těchto rizik.
GFŘ tedy rekapituluje, že posouzení míry vlivu a dopadů pandemie COVID-19 a souvisejících opatření v boji proti COVID-19 v oblasti převodních cen na konkrétní strany transakcí mezi spojenými osobami, je velmi individuální a pro účely dokumentování těchto dopadů v rámci různých možných řízení vedených správci daně se doporučuje mít k dispozici takové podklady, které pomohou porozumět konkrétní situaci daňového subjektu v období pandemie a míře zasažení subjektu či spojených podniků.
Ing. Bc. Lenka Opluštilová
ředitelka sekce
Příloha
Překlad Pokynu k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Daně a účetnictví:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?