Víkendář: Cochrane o přemnožených zmijích a cestě k libertarianismu

Uregulována k smrti. Tak charakterizoval ekonom John H. Cochrane z Hoover Institution na Stanfordu regulaci v oblasti licencí pro piloty kluzáků a jejich výroby. Cochrane se jejich pilotování věnuje intenzivně, účastnil se dokonce mistrovství světa, a v rozhovoru s Tylorem Cowenem (viz i včerejší Víkendář: Paradox efektivních trhů a další ekonomické hádanky) si postěžoval na to, jak moc na tyto aktivity v USA doléhá regulace s tím, že ve zbytku světa je to ještě horší.

Cochrane v rozhovoru hovořil o tom, že řada institucí v USA se nyní pohybuje výrazným způsobem směrem doleva. Opačně tomu bylo třeba v sedmdesátých letech minulého století pod vlivem Reagana a současný stav je podle ekonoma dán tím, že „dobře si žijící lidé se začnou cítit provinile a začnou říkat vládě, na co dávat peníze.“ Posun je citelný i mezi ekonomy, kde ale historicky nebylo znát rozdělení na levici a pravici, ale spíše na zastánce svobodného trhu a na zastánce vládních intervencí.

„Hodně lidí se začne věnovat ekonomii proto, že chtějí zachránit svět. Pak se ale při studiu dozvědí, že nejlepší je mnohdy stát stranou a nepřekážet. Pro mladého mileniána, který chce zachraňovat svět, to je ale nepříjemné zjištění,“ míní Cochrane. Cowen na to namítl, že to ale nevysvětluje současný příklon doleva a příčina současných změn tak může spočívat spíše v tom, že nyní chtějí ekonomii studovat jiní lidé než dříve.

Cochrane navázal s tím, že dnes se ekonomem nemohou stát lidé jako například on či Gene Fama, který před studiem na univerzitě pracoval v ocelárně. Dnes se podle Cochraneho musí lidé, kteří chtějí udělat kariéru v ekonomii, věnovat tomuto oboru již od začátku. Co by ekonom v oboru změnil, kdyby měl tu možnost? Cochrane míní, že v USA existuje mimořádně nízká míra konkurence mezi jednotlivými univerzitami. A samostatným tématem jsou neziskové organizace jako celek, které se podle ekonoma nyní v USA často využívají jako nástroj pro snižování placených daní či na prosazování politických cílů. Celkově by tak ekonom otevřel systém vzdělávání konkurenci.

Cesta k libertarianismu

V praxi má dopad i to, kdo má vlastně zájem o ekonomy. Do značné míry to totiž podle Cochraneho jsou státní instituce včetně americké centrální banky. A ty „chtějí, aby ekonomové ospravedlňovali to, co tyto instituce dělají.“ A jak se z Cochraneho vlastně stal libertarián? Podle jeho slov jde o odraz dlouhého období reflexe, hodně čtení, uvažování o příčinách a následcích.

Ekonom následně vyprávěl, že když byl malý, přemnožili se v místě, kde žil, zmije. Úřady se nakonec snažily problém vyřešit tím, že vyplácely odměnu za každého usmrceného hada. Jenže „farmáři záhy zjistili, že lze rychle vychovat velký počet zmijí,“ a ty pak usmrcené prodávat vládě. Vše má svou příčinu a důsledek, dodal Cochrane.

Jak bude?

Cochrane míní, že kvůli vývoji produktivity míří americká ekonomika do období nižšího hospodářského růstu. A s ním nevyhnutelně souvisí nízké reálné sazby, protože utlumená ekonomika nevytváří tolik investičních příležitostí a je v ní nižší návratnost kapitálu. Nominální sazby pak ovlivňuje utlumená inflace, která je pro ekonomiku s nižším růstem typická. Ekonom hovořil i o riziku přílišného zadlužování s tím, že trhy často reagují skokově. Po dlouhém období, kdy se zdá být vše v pořádku, tak může přijít prudká změna, kterou lze dopředu jen těžko předpovídat.

Zdroj: Tyler Cowen Podcast