Vánoční rozjímání: Neznalost fungování kapitálového trhu nás přišlo draho!

Nejdříve pravice nepochopila, že jedním z hlavních úkolů kapitálového a akciového trhu je nabídka srovnání. Zabezpečit, aby se peníze mohly přesouvat z oblastí, kde je jich dočasně přebytek na místa, kde se jich aktuálně nedostává. Kupónová privatizace oba stěžejní principy popřela a české finanční perpetum mobile fungovalo v polovině devadesátých let úplně jinak. Domácí kapitáni průmyslu si na privatizace vypůjčili v bankách, dluhy však nespláceli a chybějící peníze  bankám dotoval stát, přesněji státní rozpočet, potažmo my všichni. Při oslavách kapitánů a zbožňování ekonomických velikánů jsme si to tenkrát moc neuvědomovali - přesto, že peníze tekly od nás k nim. 

Potom, ve druhé polovině devadesátých let, kdy se perpetum mobile začalo zadrhávat, podle známého kde nic není, ani smrt nebere, fungování trhů nepochopila ani levice a druhé kolo začali roztáčet zahraniční privatizátoři. S pomocí domácí "páté kolony" (analytici a "renomované" investiční společnosti) srazili cenu akcií na minimum a státu nezbylo (opravdu?) nic jiného, než lacině prodat, což státní úředníci rádi činili (viz tehdy známý citát neméně známé státní úřednice "prodáme i za lacno"; proč ne, její kapsa nezchudla). Klasickým příkladem byl prodej Českých radiokomunikací završený "prodejem" Českého Telecomu. Ten se však už nedal obhájit ani "zdravým selským rozumem" a byl proto odpískán. Peníze sice tekly ze zahraničí k nám - proto důvod ke spokojenosti levicové vlády - leč zdaleka ne v tak silném proudu jak téci mohly.

Dnes, pod praporem levicového nepochopení fungování akciového trhu, kolem "štěstěny" otáčejí drobní domácí spotřebitelé. Skupovali před Vánocemi vše co se dalo a udržovali tak díky svému "vlastenectví" v chodu české hospodářství. Jenže... Vydělávají velké zahraniční supermarkety. Malí domácí obchodníci si ztěžují: Je to ještě slabší než loni, lidé raději jezdí do hypermarketu, kde je zboží levnější.

Zatímco v první fázi tuzemského kapitalismu jedni Češi (bylo jich jen pár a potřebovali si upevnit postavení a moc) obírali a ždímali jiné Čechy, ve druhé fázi se do hry zapojili investoři vnější. Ti sice do Česka peníze přinášeli, jenže mnohdy daleko méně, než by se slušelo a patřilo. V tuto chvíli se možná stále ještě jedná o čistý přínos (přitéká více než odtéká), ale i ekonomický naivka ví, že jednou musí přijít čas, kdy investoři začnou úročit své investice a zisk ze své produkce u nás si odčerpají jinam. Velké zkušenosti s tím mají Maďaři a v posledních letech už i my.

Tyto úvahy nemají, jak je vidět, nic společného ani s pravicí, ani s levicí. Jsou jenom a jenom o penězích - a ty jsou, jak  všichni dobře víme, až na prvním místě.

Toto krátké vánoční rozjímání možná leckoho rozlítí a bude autora obviňovat z vnášení blbé nálady. Není však o blbé náladě a pesimismu. Je o získávání zkušeností, o poučení se z minulosti, o životní moudrosti a o napravování chyb. Po deseti letech se dnes dostávají před soudy (i za mříže) protagonisté Divokého východu. Pokud se týká zkorumpovaných úředníků rozprodávajících majetky, které jim nikdy nepatřily, jejich čas - až na nějaké to opouštění lukrativních postů v představenstvech a dozorčích radách -  zatím nepřišel, ale boží mlýny melou pomalu.

Lidé se za více než deset let poučili,  když už se nepoučily ani pravicové ani levicové vlády. Ví co to je kapitalismus, co to je tržní hospodářství, co to jsou kapitálové a akciové trhy a proč na západ od nás sehrávají klíčovou roli v národních i globálních ekonomikách a u nás ne. Se vstupem do EU - ať už po kolenou či s hlavou hrdě vztyčenou - se rychlost našeho poznání ještě zvýší. Pak budeme své zástupce volit ne podle toho co říkají, ale podle toho co dělají. Jak říkal Komenský: Nejde o to konat, ale vykonat.

Tyto zprávy pro vás vytváří Dower-D