Hrozící sankce a vysoká inflace přinutily ruskou centrální banku ke zvýšení sazeb

Na dnešním zasedání ruská centrální banka završila „otočku“ měnové politiky. Zatímco v první polovině minulého roku úrokové sazby snižovala a ještě v závěru roku indikovala možnost snížení úrokových sazeb, nepříznivý vývoj inflace a nárůst inflačních rizik ji nyní donutil jednat a banka dnes úrokové sazby zvýšila o 25 bazických bodů na 4,5 %.

Komentář k rozhodnutí zdůrazňuje kromě vyšší než očekávané inflace silné oživení domácí poptávky, zlepšující se výhled globální ekonomiky a vysoká inflační očekávání domácností a firem. V rámci popisu proinflačních rizik banka upozorňuje na negativní vliv rostoucích cen komodit (v případě Ruska hlavně potravin), narušení produkčních a dodavatelských řetězců v důsledku pandemie a vývoj kursu rublu, který je silně ovlivněn geopolitickými faktory. Na domácí straně je nejsilnějším proinflačním faktorem začátek post-kovidového oživení. Navzdory měkkým restrikcím a pomalé vakcinaci je pandemie v Rusku na ústupu, což umožnuje návrat k téměř normálnímu fungování ekonomiky již v těchto měsících. To přinutilo banku oddálit očekávané dosažení 4 % inflačního cíle až na první polovinu příštího roku.

Dnešní zvýšení úrokových sazeb s vysokou pravděpodobností není posledním v letošním roce. Sama centrální banka indikuje prostor pro další zvyšování na následujících zasedání s cílem dosažení „neutrálního“ nastavení úrokových sazeb. To centrální banka v polovině minulého roku odhadovala na 5 až 6 %. My s tímto výhledem souhlasíme a předpokládáme dosažení spodní hranice neutrálního pásma do konce letošního roku. To je však již více než dostatečně reflektováno v ocenění ruských státních dluhopisů, které aktuálně diskontují zvýšení úrokových sazeb o více než 100 bazických bond v ročním horizontu. Rusko aktuálně nabízí v globálním kontextu relativně vysoké úrokové sazby v nominálním i reálném vyjádření. Pro srovnání - výnos tříletého vládního dluhopisu se pohybuje okolo 6 %, zatímco například v České republice to je i přes nedávný růst „jen“ 1 %. Rozdíl v inflaci, respektive v inflačním cíli, tak velký není. Ruská centrální banka cíluje 4 % oproti 2% cíli ČNB. Aktuální inflace v Rusku je 5,7 % oproti 2,1 % v ČR s tím, že výhledově by se měl tento rozdíl zmenšit díky mírně vyšší inflaci u nás a postupnému poklesu inflace v Rusku.

Rusko z pohledu investorů

Přes atraktivní fundamenty i ocenění se zahraniční investoři do Ruska nehrnou. Důvodem je hrozba nových amerických sankcí, jejichž vyhlášení se očekává příští týden. K eskalaci napětí pomohla i poslední tvrdá vyjádření Bidena na adresu Putina. Biden v rámci rozhovoru souhlasil s označením Putina za „zabijáka“ a dle svého tvrzení Putinovi řekl, že „nemá duši“ v parafrázi na slavný přátelský komentář George W. Bushe.

O podobě sankcí je toho známo velmi málo. Podle předběžných indikací by se sankce měly dotknout tří oblastí. První část sankcí by měla rozšířit sankce vůči projektu Nord Stream II s cílem maximálně zkomplikovat jeho případné dokončení. Spekuluje se o zahrnutí pojišťoven, inspekčních společností či mateřské německé společnosti celého projektu. Tady by se však Bidenova administrativa dostala na tenký led možného konfliktu z Německem, kde má projekt nadále politickou podporu. Další část sankcí by měla reagovat na zjištění amerických tajných služeb, které tento týden informovaly o vměšování Ruska do loňských prezidentských voleb. Rusko se podle nich aktivně podílelo na dezinformačních kampaních vůči Bidenovi. Na druhou stranu tajné služby nenašly důkazy o pokusech o narušení procesu hlasování či sčítání hlasů, což by jistě vyprovokovalo tvrdou americkou odplatu.

Poslední část sankcí by měla reflektovat masivní útok hackerů na internetovou infrastrukturu a americké vládní agentury, který měl dle tajných služeb podporu ruských tajných služeb. V této oblasti se schyluje k dalším cílenými sankcím na konkrétní vládní instituce a představitele Ruska. Ačkoliv ohledně sankcí panuje velká nejistota, předpokládáme, že Bidena bude limitovat jeho snaha zamezit konfliktu s EU a že se vyhne nejtvrdším opatřením, jako jsou sektorové sankce na ruské banky či státní dluh. Za hlavní riziko vnímáme možnou snahu zasáhnout oligarchy blízké Putinovi, což může potenciálně vyvolat podobný stres jako uvalení sankcí na Deripasku a jím kontrolované společnosti v roce 2018.  Proto zůstává na místě zvýšená míra opatrnosti vůči řadě ruských aktiv i přes jejich atraktivní ocenění, nechtějí-li investoři čelit potížím při obchodování či vypořádání, které mohou nové sankce vyvolat. 

Martin Pohl

Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.