EU fondy nakopnou investiční aktivitu (Tématické reporty)

Přípravy na čerpání peněz z fondů EU i v rámci Národního plánu obnovy vrcholí.  V novém programovém období Česko získá 21 mld. EUR, což společně s penězi z Národního plánu představuje o čtvrtinu vyšší částku, než tomu bylo v předchozím období 2014-2020. V platnosti nadále zůstává pravidlo n+3, výhodné jsou i podmínky spolufinancování. Peníze z programového období 2021-2027 již byly rozděleny do operačních programů. Nejvíce získá doprava. Plán obnovy musí být do konce dubna zaslán Evropské komisi ke schválení. Pokud projde, získá Česko 13 % na předfinancování projektů již ve druhé polovině roku. Časový rámec je přísný – do konce roku 2022 musí být zazávazkováno 70 % projektů, do konce roku 2023 zbylých 30 %. Letošní rok z větší časti padne na schvalování Plánu obnovy a přípravu projektů. V roce 2022 by však již investiční aktivita měla běžet na plné obrátky. Velmi silný by v tomto ohledu měl být rok 2023, kdy budou muset být dočerpány všechny prostředky z programového období 2014-2020, peníze z programu REACT-EU, přičemž čerpání v rámci Plánu obnovy již bude v plném proudu.

Česká republika získá v novém programovém období 2021-2027 z fondů evropské unie 21 mld. EUR. Ve srovnání s obdobím 2014-2020 je to zhruba o 3 mld. EUR méně. Částka je sice nižší, ale i tak lze vyjednávání s EU hodnotit jako úspěšná. V novém programovém období se na čerpání prostředků mělo původně vztahovat pravidlo n+2 místo současného n+3. Pravidlo říká, do kolika let musí být prostředky rozpočtované pro daný rok využity a vykázány Evropské komisi. Nakonec však zůstal v platnosti režim n+3. V rámci nového programového období tak bude muset Česko pravidlo poprvé naplnit až v roce 2024. S jeho plněním však (na rozdíl například od Slovenska) žádné potíže v současnosti nemá. Za loňský rok se jí ho podařilo za všechny programy splnit již s předstihem, a to na konci třetího čtvrtletí.

Vyjednávání dopadlo pro Česko úspěšně i pokud jde o míru spolufinancování. U projektů v méně rozvinutých regionech zůstane i nadále 85 %. Nově byla zřízena kategorie přechodových regionů, kde by podíl EU měl činit 70 %, u rozvinutějších regionů byla pak jeho výše snížena z 50 na 40 %.

O přidělení peněz do jednotlivých operačních programů vláda již rozhodla začátkem března. Počet programů by se měl v novém programovém období snížit z deseti na osm. Jako již tradičně, nejvíce peněz poputuje do fondu Doprava, a to konkrétně 4,8 mld. EUR. Následuje Integrovaný regionální operační program s částkou 4,7 mld. EUR a Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 3,1 mld. EUR.

Kromě peněz z EU fondů bude Česká republika moci/muset čerpat peníze přidělené v rámci programu REACT-EU, který vznikl jako odezva na pandemickou situaci. Zde Česko dostalo přiděleno zhruba 30 mld. CZK. Tyto prostředky je nutno vyčerpat nejpozději do konce roku 2023, v opačném případě propadnou. Plán na jejich využití musí Česko odevzdat Evropské komisi nejpozději do konce dubna letošního roku. Peníze by měly směřovat do zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, výstavby domovů pro seniory či vybavení pro sportovce.

Další velký balík peněz má Česko možnost získat v rámci Facility na podporu oživení a odolnosti. Ve formě grantů se jedná o 172 mld. CZK, přičemž výše poskytnutých úvěrů může dosáhnout až 405 mld. CZK. O jejich využití zatím ale Česko neuvažuje. Aby bylo prostředky možné čerpat, musí vláda předložit Evropské komisi ke schvální Národní plán obnovy, společně s Národními programy reforem pro rok 2021. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je koordinátorem příprav, takovýto plán připravuje již od loňského srpna. Zatím ale čelí ostré kritice z řad podnikatelů, neziskových organizací i místních samospráv, které volají po širším zapojení do celého procesu. Času již mnoho nezbývá. Plán by měl být Evropské komisi předložen nejpozději do konce dubna letošního roku. Evropská komise má následně dva měsíce na to, aby Plán posoudila, a pokud ho zhodnotí kladně, předloží jej Radě EU ke schválení. Rada má pak na tento proces čtyři týdny. Pokud Rada Plán schválí, může Česká republika požádat o 13 % prostředků na předfinancování projektů. Tyto prostředky by tedy do ČR mohly doputovat ve druhé polovině letošního roku. 

Z hlediska časové náročnosti jsou podmínky u Plánu obnovy přísné. 70 % grantů musí být závazkováno do konce roku 2022, zbylých 30 % pak do konce roku 2023. Žádost o platbu je možné podat nejpozději do srpna roku 2026, přičemž všechny prostředky je nutno vyčerpat nejpozději do konce roku 2026. Na druhou stranu je ale možné žádat o proplacení projektů zpětně, a to až do února 2020.

Rozdělení prostředků v rámci Plánu obnovy ale není čistě na libovůli členských států. Při jejich využívání musí Česká republika dodržet pravidla, která EK stanovila, tedy že 37 % výdajů bude směřovat na podporu klimatického přechodu a dalších 20 % na digitální transformaci. Český národní Plán obnovy tak obsahuje šest základních pilířů, v rámci kterých budou prostředky čerpány. Největším z nich je pilíř Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, kam by měla směřovat zhruba polovina prostředků. Data vycházejí z Východisek plánu národní obnovy, která byla publikována v říjnu. V průběhu vyjednávání tak pravděpodobně návrh doznal změn, jeho přesné znění zatím ale není k dispozici.

Díky Plánu obnovy bude moci Česká republika čerpat zhruba o čtvrtinu prostředků více, než tomu bylo v předchozím programovém období. Rizikem ale je, že zatímco se bude intenzivně věnovat přípravě projektů v rámci plánu obnovy, rozjezd nového programového období bude jen velmi pomalý, neboť čas na přípravu projektů bude chybět. Z pohledu investiční aktivity by pak mohl být velmi zajímavý rok 2023, kdy dle pravidla n+3 budou muset být dočerpány všechny prostředky z programového období 2021-2027. Vyčerpáno bude muset být i 30 mld. CZK z programu REACT-EU, přičemž využívání prostředků v rámci Plánu obnovy by již mělo být v plném proudu (70 % projektů musí být zazávazkováno do konce roku 2022). Silný by v tomto ohledu měl být i rok 2024, kdy bude muset být poprvé naplněno pravidlo n+3 v rámci programového období 2021-2027, přičemž silný bude i tlak na čerpání peněz v rámci Plánu obnovy. Investiční aktivita by se tak měla silně rozjíždět již v příštím roce. Letošek bude patřit spíše přípravě projektů, schvalování Národního plánu a vyřizování legislativy (schválení evropské legislativy má zatím značné zpoždění). Roční příspěvek prostředků z fondu obnovy k růstu investic by se měl podle našeho odhadu pohybovat v nejbližších třech letech kolem 0,4 pb. Podíl na HDP by měl dosáhnout nejvyšší úrovně v roce 2023 (1,1 %) a poté postupně klesat. Z velkého balíku peněz přiděleného na oblast dopravy by pak mělo benefitovat české stavebnictví. V letošním roce sice ještě počítáme s jeho poklesem o zhruba 4 %, v dalších letech však již očekáváme expanzi kolem 6 % ročně.