Japonsko přehodnocuje přístup k plastům
Japonsko přehodnocuje přístup k plastům
18.03.2021 / 06:48 | Aktualizováno: 18.03.2021 / 07:01
Japonská produkce a spotřeba plastů je mimořádná. Do velké míry je to dané kulturou i rozvinutou konzumní společností. To se ale pomalu mění s postupným prosazováním cirkulární ekonomiky a rostoucím povědomím o globálních environmentálních problémech ve společnosti, díky čemuž se na japonském trhu otevírají také nové příležitosti.
Země vyhozených plastů
Zatímco v roce 1980 se vyrobilo v Japonsku 7 518 tun plastů, v roce 2018 to již bylo 10,7 mil. tun. Ačkoliv je tento vývoj především spojen s rychlým ekonomickým rozvojem země a vysokými hygienickými nároky, částečně to vychází také z důrazu, který Japonci kladou na obaly, nejen co se týče jejich estetiky, ale také jejich množství. Zatímco v ČR obvykle stačí na jedno zboží, zvláště potraviny, jeden obal, Japonci neváhají jej zabalit do tří i více vrstev. Vychází to mj. z kultury omotenaši, která je výrazem projevu pohostinnosti ve formě pečlivého a pěkného balení.
O to horší je pak nicméně skutečnost, že třetina veškerých plastových produktů, většinou obalů, bývá na jedno použití. Kombinace specifické tradice ve spojení s bohatou konzumní společností tak vede k mimořádné osobní spotřebě, kdy obyvatel Japonska v průměru vyhodí 35 kg plastových obalů ročně, což je nejvíce hned po Spojených státech.
Opatrné začátky cirkulární ekonomiky
Tento stav je i přes důslednou recyklaci 84 % (z nich se ale téměř 60 % spálí) plastového odpadu dlouhodobě neudržitelný. Jako možné řešení se nabízí uplatňování alternativních materiálů, nebo důraz na znovupoužitelnost obalů. Zvýšený zájem o cirkulární ekonomiku dokazuje i před čtyřmi roky nově vzniklý tokijský veletrh Sustainable Materials Expo. Od té doby se rozrůstá a v posledním roce se na něm vystavovalo na 3000 materiálů, které mohou být alternativou ke klasickým plastům vyráběným z ropy. Jejich komerční uplatnění zůstává nicméně velkou výzvou, jak připouští i japonský vynálezce biologicky rozložitelných plastů.
Napomoci změně by měl sílící tlak japonské vlády. Ta již několik let prosazuje koncept tří „Z“ (zmenšit, znovupoužít, zrecyklovat) a v brzké době plánuje oznámit strategii v boji proti plastovému odpadu a znečištění moří a oceánů, čímž se tomuto problému dostane prominentní pozornosti veřejnosti i byznysu. Potřebu změny si navíc začínají uvědomovat i některé velké japonské společnosti. Příkladem je Asahi, velkovýrobce alkoholických i nealkoholických nápojů, který se zavázal k postupnému opuštění plastů a jejich nahrazení ekologickými materiály.
I přes uvedený pokrok Japonsko ještě zcela nepřijalo koncept cirkulární ekonomiky a řada firem se s ní musí teprve seznámit. Lze však očekávat, že technologie založené na cirkulární ekonomice, zvláště ty nabízející alternativy k plastům, nebo jejich ekologické zpracování se budou v Japonsku v nejbližších letech těšit rostoucímu zájmu a budou otevírat nové příležitosti.
Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři