Nový boom dvacátých let? Rosenberg poukazuje na pár podstatných rozdílů

David Rosenberg pracoval jako ekonom pro Merryl Lynch, poté pro GluskinSheff. Izabela Kaminska si na FTAlphaville chválí jeho analýzy a názory prezentované během finanční krize a po ní. Nyní ekonom pracuje ve vlastní firmě Rosenberg Research a Kaminska poukazuje na jeho údiv nad tím, že podle nejednoho názoru se mohou opakovat takzvané Roaring Twenties, tedy dvacátá léta minulého století, kdy došlo k prudkému ekonomickému rozvoji.

Proč Rosenberg nevěří, že by se mohlo opakovat něco podobného jako ve dvacátých letech? Ekonom v první řadě připomíná, že na konci první světové války byla asi polovina výrobních kapacit světové ekonomiky koncentrována ve Spojených státech. Příčina byla jednoduchá – válka zničila výrobní kapacity v Evropě a dala Spojeným státům šanci získat podíl na globálních trzích.

Dalším důvodem je podle ekonoma to, jak se Spojené státy stavěly k pandemii španělské chřipky. Ekonomika tehdy nebyla nikdy úplně uzavřena a „lidé se s nemocí prostě naučili žít“. A ta nakonec ustoupila díky kolektivní imunitě. „Nikdo se tehdy neobracel k vládě o pomoc, vše bylo o pomoci v rámci jednotlivých komunit a o charitě. Bylo to v době, kdy vláda nezachraňovala žádné firmy, neexistovala podpora v nezaměstnanosti ani záchranné sociální sítě. Postoj veřejnosti k nemoci a smrti byl velmi rozdílný od dnešních postojů, nebyl tu internet a sociální média, která mohla sloužit jako nástroj ovlivňování názoru veřejnosti a buzení emocí,“ píše Rosenberg ve své analýze.

Ekonom pokračuje tím, že ekonomika sice prošla poklesem, ale vláda nezvolila cestu fiskální expanze, takže do dvacátých let se vstupovalo s velkým potenciálem pro růst poptávky. „Rozvahy byly v mnohem lepším stavu, poměr vládních dluhů k HDP dosahoval 10 %, a ne více než 100 % jako nyní,“ připomíná ekonom. To umožnilo vládě snížit daně – třeba daňová sazba ze zisků dosahovala na konci dvacátých let 11 %. Něco takového je nyní velmi nepravděpodobné.

K tomu Rosenberg přidává urbanizaci dvacátých let s tím, že nyní probíhá naopak deurbanizace. A zmiňuje i vliv demografického vývoje a současný vyšší podíl starší populace. Kaminska jeho pohled shrnuje s tím, že ekonom „prostě nevidí možnost masivní inflace, které se všichni obávají.“ Co akcie? Rosenberg připomíná, že trhy se od počátku dvacátých let do krizového roku 1929 prudce zvedly. Ovšem na startu tohoto býčího trhu bylo CAPE pod hodnotou šest a ne na současných 35. I pokud vezmeme do úvahy současné sazby, je trh podle ekonoma stále asi dva a půlkrát dražší než na počátku dvacátých let minulého století.

Ben Carlson v následujícím grafu shrnul dění na akciích na počátku minulého století. Na počátku dvacátých let byl index DJIA na podobných úrovních jako v roce 2015. Měřeno od dna roku 2021 pak index podle obrázku do roku 1929 posílil o zhruba 500 %:




Zdroj: Rosenberg Research, FTAlphaville, Twitter