Jestřábí pauza ve zvedání sazeb a opakování boomu dvacátých let - Perly týdne

Bývalý prezident Federal Reserve Bank of Dallas Robert Kaplan se domnívá, že v americké ekonomice stále doznívá efekt předchozí masivní fiskální stimulace. Ohledně dalšího vývoje sazeb pak hovoří o „jestřábí pauze“. Šéf Yardeni Research Ed Yardeni hovoří o opakování boomu dvacátých let a Goldman Sachs dává recesi jen třetinovou pravděpodobnost.

Opakování let dvacátých: Šéf Yardeni Research Ed Yardeni hovořil na CNBC o tom, že vývoj ve dvacátých letech minulého století „by mohl být dobrým modelem“ pro možný vývoj v následujících letech. Ekonom připomněl, že i minulé století začínalo pandemií a ekonomickými problémy, pak se ale překlopilo do období prudkého technologického a hospodářského rozvoje. Yardeni vidí nyní potenciál v umělé inteligenci a v ChatGPT. Tyto technologie podle něj mají potenciál k výraznému zvýšení produktivity a následně ekonomického produktu a příjmů. Míní, že do sebe nyní začíná zapadat celá řada technologií, počínaje roboty a konče právě umělou inteligencí.

Na CNBC zazněl odhad, podle kterého by trh spojený s umělou inteligencí a podobnými technologiemi měl na konci tohoto desetiletí dosahovat velikosti 2 – 3 bilionů dolarů. To implikuje téměř 40 % roční růst a podle odhadů nyní v USA s umělou inteligencí pracuje jen asi 25 % firem. Hovoří o ní ale naopak velký počet společností. Stephanie Links k tomu dodala, že podle ní bude z těchto technologií těžit celá řada odvětví a jsou příčinou i současného prudkého růst cen akcií některých technologických firem. Za zájmem o ně ale podle investorky stojí i snaha přesunout se směrem k bezpečnějším částem trhu.

CAPE u třiceti: Na akciovém trhu se nejčastěji používá PE počítané jako poměr cen akcií k ziskům očekávaným pro následující rok. Jednou z alternativ je takzvané Shillerovo PE, nazývané někdy CAPE. Robert Shiller je konstruoval jako poměr cen k plovoucímu průměru historických zisků. Cílem bylo eliminovat vliv cyklu a krátkodobých fluktuací v ziskovosti. Hodnoty CAPE ukazuje následující graf od Deutsche Bank:


Zdroj: Twitter

Zatímco dlouhodobý historický průměr CAPE se pohybuje kolem 16 – 17, nyní jsou valuace u 30. Nad průměr se přitom zvedly už na počátku devadesátých let a od té doby se k němu vrátily pouze během finanční krize. Podle některých názorů ale relevance CAPE a jeho srovnání s historickými hodnotami klesla kvůli změnám v účetních standardech.


Pravděpodobnost recese: Goldman Sachs stále odhaduje hodnotu indexu S&P 500 na konci letošního roku na 4000 bodů. V následujícím grafu banka porovnává své odhady pravděpodobnosti recese v následujících 12 měsících s dalšími na trhu:


Zdroj: Twitter

Podle mediánu odhadů je zmíněná pravděpodobnost na 66 %, Goldman Sachs jí vidí asi na polovině. Jeho odhad je tak pátý nejnižší.


Jestřábí pauza: Bývalý prezident Federal Reserve Bank of Dallas Robert Kaplan uvedl na Bloombergu, že americká centrální banka se pode něj pohybuje směrem k pauze. Tedy k tomu, že přestane zvedat sazby. Ekonoma ale nepřekvapuje, že o dalším vývoji sazeb se v centrální bance dál živě diskutuje, protože ekonomika je i nadále nečekaně silná. K tomu v ní stále doznívá předchozí fiskální stimulace a projevují se i některé současné vládní výdajové programy. Ty se totiž podle ekonoma teprve nyní mění ve skutečné výdaje místní správy.

Právě fiskální politika je podle ekonoma jednou z příčin pokračující silné ekonomické aktivity. Fed by se pak neměl řídit jen současnými daty, které z ekonomiky přichází, Je totiž nutné udělat si obrázek i o tom, co relevantní indikátory říkají o dalším vývoji a mít představu o tom, kde může ekonomika být v následujících zhruba dvanácti měsících. Kaplan hovořil dokonce o tom, že je nebezpečné příliš se spoléhat na aktuální data, protože ta jsou z definice zpožděným indikátorem.

Ekonom se také domnívá, že další zvyšování sazeb už by mělo hodně disproporcionální dopad na některé části ekonomiky. Výnosová křivka je totiž v inverzi, dlouhodobé výnosy se tak nachází pod těmi krátkodobými. Podle ekonoma to pak v praxi znamená, že velké společnosti jsou schopny si půjčovat za sazby, které se nachází pod sazbami Fedu. Menší firmy ale takové možnosti nemají a další zvedání sazeb by se tak dotklo zejména jich. Platí to přitom i o menších bankách.

Podle Kaplana tedy klesá „mezní návratnost každého dalšího zvýšení sazeb“. Jinak řečeno přínosy takových kroků jsou již menší a náklady vyšší. Ekonomovi se tak podle jeho slov líbí myšlenka „jestřábí pauzy“. Doporučoval by totiž, aby Fed nyní sazby nechal beze změny, ale hovořil o tom, že se stále nachází v procesu utahování monetární politiky, pokud si to další vývoj vyžádá.