ECB a (ne)oficiální komunikační kanály evropské měnové politiky

Evropská centrální banka má dva komunikační kanály. První je oficiální, za kterým stojí rozhodnutí Rady guvernérů spolu s forward guidance a v podstatě všechny komentáře představitelů centrální banky. Druhý je neoficiální. Za ním stojí pro veřejnost anonymní zdroje komunikující prostřednictvím agentur, jako je Bloomberg nebo Reuters. Během včerejšího dne jsme viděli aktivitu u obou, přičemž konečný výstup měl na svědomí zhruba půlprocentní posílení eura proti dolaru.

Začneme-li oficiálním kanálem, základem je včerejší měnověpolitické rozhodnutí a následná tisková konference guvernérky ECB Lagardeové. Ve stručnosti, sazby i programy nákupů aktiv – z hlediska celkového objemu i očekávané délky trvání – zůstávají beze změny. Co se mění, je tempo nákupů aktiv v rámci pandemického programu PEPP, které bude ve druhém čtvrtletí rychlejší, než tomu bylo na začátku letošního roku. Vedle toho byla zveřejněna aktualizovaná prognóza, která ukázala jen malé změny ve srovnání s prosincový vydáním. Výjimkou bylo vyhodnocení střednědobých rizik jako zhruba vyrovnaných, nikoli jako nakloněných směrem dolů, jako tomu bylo u minulého výhledu.

Jen pár minut po skončení tiskové konference guvernérky Lagardeové začal být aktivní neoficiální komunikační kanál evropské měnové politiky. Agentura Reuters zveřejnila zprávu vycházející z informací od nejmenovaného zdroje z ECB. Ten tvrdí, že se Rada guvernérů na březnovém zasedání shodla na cílení konkrétního měsíčního objemu nákupů aktiv v rámci pandemického programu PEPP. Rozmezí bylo přitom definováno jako ne vyšší než 100 miliard euro a zároveň nad 60 miliardami. Centrální bankéři se navíc v otázce růstu tržních sazeb údajně neshodují, zda by tento posun neměl být zcela uvolněn.

O zhruba dvě hodiny po této zprávě přišla další, neoficiální, tentokrát zprostředkovaně přes agenturu Bloomberg. Ta rovněž s odvoláním na anonymní zdroje blízké ECB uvedla, že většina členů Rady guvernérů nemá v úmyslu navyšovat celkový balíček měnové podpory v rámci pandemického programu PEPP, který by tak měl zůstat na současných 1,85 bilionech euro využitelných minimálně do března 2022. Tato zpráva bylo pro euro zásadní. Rychlejší tempo nákupů ve druhém čtvrtletí je proměnná týkající se zejména dluhopisového trhu, zatímco úmysl nenavyšovat obálku programu PEPP ovlivňuje bondy i kurz eura, a to ve smyslu nezesilující akomodace evropské měnové politiky.

Tím pádem máme dvě proměnné působící na silnější euro, a to příznivější vyhodnocení střednědobých rizik ekonomického výhledu eurozóny a úmysl nenavyšovat klíčový program nákupů aktiv. K tomu můžeme přičíst večerní aukci třicetiletých americký dluhopisů. Ta z hlediska historie skončila průměrně, a tudíž nepotvrdila obavy z výrazného nezájmu (domácích) investorů, po němž by opětovně vzrostlo riziko silného nárůstu dlouhých amerických tržních sazeb v krátké době. Výsledkem bylo oslabení dolaru doplňující předchozí dva eurové faktory. Tato kombinace se podepsala na posílení evropské měny proti americké až k hranici 1,1990 EURUSD. Dnes ráno ale vidíme postupné umazávání eurových zisků a naopak nabírání těch dolarových. Jak jinak než z titulu rostoucích výnosů amerického desetiletého bondu, aktuálně o více než sedm bazických bodů.

Z nastalé situace kolem politiky ECB by měla profitovat koruna jakožto vysokovýnosová měna. Jestliže se nebude opakovat delší období silného a rychlého růstu amerických reálných sazeb, ale uvidíme naopak jejich stabilizaci, v kombinaci  s tržním sentimentem naladěným k většímu riziku by se kurz domácí měny mohl začít pozvolna posouvat k silnějším úrovním. A to i nehledě na rizika v podobě současné pandemické situace v české ekonomice. Na výraznější posuny bychom však hned nesázeli. Ty podle nás přijdou spíše až se zkrocením pandemie, větší proočkovaností a s pozvolným otevíráním nejen české, ale i evropské ekonomiky, na což bude navazovat vidina zvýšení sazeb ČNB. Takového scénáře se podle nás dočkáme v průběhu druhého čtvrtletí, a především pak ve druhé polovině roku.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Jan Berka

FX analytik skupiny Roklen

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na hospodářskou politiku, finanční trhy a bankovnictví. Ve finanční skupině Roklen začal pracovat v roce 2014 jako editor a analytik devizových trhu. Postupně se vypracoval na pozici šéfredaktora finančního portálu Roklen24 a je hlavním analytikem devizových trhů služby RoklenFx. Externě přednáší na vysoké škole CEVRO Institut.

Roklen

Investiční skupina Roklen propojuje finanční svět s moderními technologiemi. Provozuje ekonomický portál Roklen24, online směnárnu měn RoklenFx a crowdfundingovou platformu Fundlift spojující rostoucí firmy s investory.

Více informací na Roklen.cz.