čnBlog – Jaké faktory ovlivňují vývoj v pojišťovacím sektoru v Evropě?

Pojišťovací sektor má zásadní význam pro fungování ekonomiky. Podporuje vývoj v reálné ekonomice a napomáhá zachování finanční stability snížením dopadu ztrát na podniky a domácnosti prostřednictvím sdílení rizik. Zároveň však činnost pojišťoven a zajišťoven může přinášet a zesilovat rizika jiná, včetně rizik se systémovým rozměrem. Analýzy pojišťovacího sektoru a jeho provázanosti s vývojem v ostatních sektorech finančního systému i reálné ekonomice jsou proto důležitou součástí péče o finanční stabilitu ze strany dohledových orgánů. ČNB ke zhodnocení dopadů možného nepříznivého vývoje v ekonomice využívá nástrojů zátěžového testování, které umožňují identifikovat zranitelnosti nejen pojišťovacího sektoru vůči ekonomickým a finančním šokům. ČNB provádí pravidelné mikrozátěžové (dohledové) i makrozátěžové testování pojišťoven, jehož výsledky jsou publikovány na webu ČNB.

Významnou součástí těchto analýz je i pochopení vývoje pojistného, nákladů na pojistná plnění a jejich svázání s ekonomickým cyklem. Správný odhad tohoto vztahu nám může pomoci určit, do jaké míry se případný nepříznivý hospodářský vývoj odrazí v odolnosti pojišťovacího sektoru a do jaké míry má pojišťovací sektor potenciál nepříznivý vývoj násobit či naopak tlumit. Citlivost pojistného na hospodářský cyklus je proto jedním z klíčových parametrů v makrozátěžových testech pojišťoven.

Jaké faktory ovlivňují pojistné? To je otázka, na kterou v evropském kontextu odpovídáme v novém výzkumném článku „On the Determinants of Life and Non-Life Insurance Premiums“. V článku používáme údaje o pojistném a jeho možných determinantách na úrovni 24 evropských zemí za poslední téměř dvě desetiletí. Pojišťovací sektor je významnou složkou evropského finančního sektoru, kde plní dvě hlavní role: i) přesun rizik a ii) alokaci úspor domácností na finančních trzích (převážně v rámci životního pojištění). Aktiva evropského pojišťovacího sektoru, složená převážně z investic do finančních aktiv, představovala na konci roku 2019 zhruba 11,4 % celkových agregovaných aktiv evropského finančního sektoru. Podíl životního pojištění na alokaci úspor domácností na finančních trzích činil 15,7 % ke konci roku 2019.

Naše výsledky ukazují, že vývoj pojistného úzce souvisí s hospodářským cyklem. Objem pojistného tedy obecně v čase roste či klesá v souladu s růstem, resp. poklesem hrubého domácího produktu. Výsledky dále ukazují, že pojistné v sektoru životního pojištění je hospodářským cyklem ovlivňováno více než pojistné v sektoru neživotního pojištění. To podporuje závěr, že životní pojištění lze považovat za luxusní zboží. V rámci sektoru neživotního pojištění dále provádíme dekompozici na jednotlivé subsektory a ukazujeme jejich rozdílnou citlivost na vývoj hospodářského cyklu. Naše výsledky přispívají jednak k pochopení citlivosti pojišťoven na cyklický vývoj v ekonomice a rovněž zpřesňují kalibraci parametrů v makrozátěžových testech.

V případě neživotního pojištění jsme dále identifikovali významný cenový kanál. Konkrétně ukazujeme, že nárůst celkového pojistného u neživotního pojištění souvisí se změnou cen pojistných produktů, zatímco v případě životního pojištění je tento efekt statisticky nevýznamný. Naše výsledky tak naznačují, že cenová elasticita nabídky se může podstatně lišit mezi životním a neživotním pojištěním. To lze interpretovat tak, že nabídka životního pojištění je prakticky neelastická a naopak nabídková křivka neživotního pojištění vykazuje klasický kladný sklon.

Změny míry odvětvové koncentrace významně ovlivňují pojistné v životním pojištění. Dle našich výsledků více koncentrovaný sektor vykazuje vyšší objemy pojistného. To lze vysvětlit tak, že pojišťovny v zemích s vysokou mírou koncentrace v životním pojištění jsou úspěšnější v rozvoji pojišťovacích služeb, což potvrzují některé předchozí studie. Alternativním vysvětlením však může být i vliv vyšších cen při vyšší odvětvové koncentraci, který nebyl v případě životního pojištění v našem odhadu plně odfiltrován od vlivu růstu množství pojistek.

Také vyšší úroveň úspor a rozvinutější finanční systém pozitivně přispívají k růstu pojistného v životním pojištění. Naopak vyšší příspěvky na státní sociální zabezpečení růst pojistného v sektoru životního pojištění snižují. Zdá se tak, že platby na státní sociální zabezpečení mohou vytlačovat příspěvky na soukromé pojištění. Čím jsou příspěvky na sociální zabezpečení vyšší a státní ochrana tedy štědřejší, tím nižší pravděpodobně bude poptávka po soukromém pojištění. Naše výsledky proto podporují hypotézu, že systémy sociálního zabezpečení alespoň částečně nahrazují soukromé životní pojištění. Systémy sociálního zabezpečení poskytují ochranu před rizikem úmrtí, a měly by proto negativně ovlivňovat poptávku po životním pojištění.

Pandemie COVID-19 zdůrazňuje důležitost našich výsledků a také důležitost odolnosti pojišťovacího sektoru. V souvislosti s pandemií mohou pojišťovny očekávat nárůst škod v životním pojištění a v některých odvětvích neživotního pojištění (pojištění úvěru, příjmu a pracovního přerušení). Tento nárůst škod však může být do určité míry zmírněn klauzulemi o vyloučení rychle se šířících nemocí a pandemií. Naše výsledky (např. pozitivní vztah mezi růstem reálného HDP a pojistným) naznačují, že pojišťovací sektor může být během pandemie zasažen také poklesem pojistného. Vzhledem k možnému dlouhodobějšímu negativnímu dopadu pandemie na ekonomickou výkonnost tak dočasné jednorázové zvýšení škod nemusí být tím nejdůležitějším kanálem, kterým pandemie ovlivní pojišťovací sektor.