V meziročním srovnání míra nezaměstnanosti v únoru stoupla o 1,3 procentního bodu

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v únoru v meziměsíčním vyjádření beze změny na úrovni 4,3 %, v souladu s naším očekáváním. V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti o 1,3 procentního bodu vyšší než v únoru loňského roku, což zároveň v rámci situace spojené s pandemií znamená zatím nejvýraznější meziroční nárůst míry nezaměstnanosti v české ekonomice. Přesto ale i nadále platí konstatování, že míra nezaměstnanosti zůstává relativně stabilizovaná na nízkých úrovních, čemuž napomáhají jak vládní programy na podporu nezaměstnanosti, tak například růst aktivity a s ním spojené poptávky po pracovnících v tuzemském průmyslu.

Míra nezaměstnanosti zůstala v únoru meziměsíčně beze změny na úrovni 4,3 %. Meziroční nárůst činil 1,3 procentního bodu, což představuje nejsilnější dynamiku meziroční růstu míry nezaměstnanosti od března roku 2010.

Jakkoliv únor přinesl zrychlení meziročního růstu míry nezaměstnanosti, tak toto širší historické srovnání přináší velmi výmluvný vzkaz: situace na tuzemském trhu práce zůstává poměrně stabilizovaná, co se vývoje nezaměstnanosti týče, rozhodně pokud vezmeme v úvahu loňský propad HDP o 5,6 %.

Pro samotný únor bývá příznačné, že se míra nezaměstnanosti obvykle mírně sníží poté, co na přelomu roku, tedy v prosinci a především v lednu, kulminuje.

V případě letošního února míra nezaměstnanosti neklesla, nicméně opakuji konstatování, že vzhledem k událostem, kterými česká ekonomika prošla za uplynulých dvanáct měsíců, zůstává nezaměstnanost velmi nízko.

Mezinárodní srovnání

Nezaměstnanost v tuzemské ekonomice je nízká i v mezinárodním srovnání: v rámci EU byla v lednu nezaměstnanost v ČR v rámci členských států druhá nejnižší, nižší míru nezaměstnanosti mělo dle metodiky Eurostatu v tomto srovnání pouze Polsko.

Situaci na tuzemském trhu práce pomáhají stabilizovat vládní programy na podporu zaměstnanosti. Příznivě ale působí také rostoucí poptávka po pracovnících v průmyslu, nedostatek pracovníků v rámci boje s pandemií hlásí zdravotnictví a sociální péče.

Na druhou stranu ale pandemie a s ní spojená omezení již několik čtvrtletí tvrdě dopadají na služby, maloobchod, veřejné stravování a cestovní ruch.

V dalších měsících budou proti sobě působit protichůdné faktory: na jedné straně nástup jara obvykle znamená pokles nezaměstnanosti díky nástupu sezónních prací v zemědělství či stavebnictví, zároveň se ale může projevovat nepříznivý dopad uzávěrek souvisejících s pandemií na zaměstnanost ve službách a maloobchodu.

Očekávání do dalších měsíců

Celkově do dalších měsíců očekávám postupný nárůst nezaměstnanosti, vládní opatření na podporu zaměstnanosti by ale měla i nadále sloužit coby tlumič bránící výraznější eskalaci růstu nezaměstnanosti v české ekonomice.

Přesto si ale myslím, že na přelomu jara a léta může míra nezaměstnanosti přechodně překonat úroveň 5 %, ve druhé polovině by ale měl přijít pokles nezaměstnanosti, tedy za podmínky, že se naplní předpoklad oživení růstu české ekonomiky.

Klíčovým faktorem bude úspěšnost vakcinace, a tedy schopnost dostat pandemii pod kontrolu, což by otevřelo prostor pro uvolňování omezení v jednotlivých odvětvích české ekonomiky a ve společenském životě obecně.

Za celý rok 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 %, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti mohla dle mých odhadů dosáhnout úrovně 4,8 %.

V průběhu roku 2022 by se situace již mohla začít zlepšovat s tím, jak by pandemie měla být pod kontrolou a česká ekonomika by již měla být na vlně dlouhodobějšího oživení, tedy na vlně růstu HDP.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.