EU vyřadila Maroko ze seznamu daňově podezřelých zemí

Evropská unie se rozhodla vyškrtnout Marocké království z takzvané „šedé listiny“ nespolupracujících třetích zemí. Z pohledu marocké administrativy se jedná o ocenění jejího úsilí v rámci provedené daňové reformy, která probíhala od roku 2018.

Ilustrační foto Shutterstock

EU opřela své rozhodnutí o finální posouzení daňového systému v rámci revize OECD, která se označuje jako Casablanca Finance City. Právě o tento mechanismus se opíraly i změn v rámci daňové struktury, které Maroko přijalo. Dále musely projít reformou také dva preferenční daňové režimy, které se uplatňovaly pro takzvané volné obchodní zóny a exportní společnosti.

V Maroku existovalo jedenáct volných obchodních zón, které lákaly zahraniční firmy na zvýhodněný daňový režim a řadu dalších pobídek ze strany státu.  Na návrh marockého ministra průmyslu a obchodu byly letos v únoru tyto zóny transformovány na takzvané akcelerační průmyslové zóny. Na společnosti založené v těchto průmyslových zónách před lednem 2021 jsou uplatňovány zvýhodněné daňové sazby s trváním na dobu pěti let od založení. Společnosti založené již v roce 2021 se budou řídit novým daňovým režimem. Tato úprava má za cíl přiblížit se evropským standardům v daňově legislativě.

Samotný šedý seznam, který se často nazývá též „watch list“, je z pohledu EU seznamem zemí, jejichž dozor nad dodržováním finančních předpisů není plně dostačující a je dlouhodobě ze strany EU sledován.

Při zařazování na seznamy daňových rájů vychází EU z několika kritérií, kterými jsou daňová transparentnost, spravedlnost v daňové zátěži v poměru ke skutečné ekonomické činnosti a další. Země nacházející se na černém seznamu (vyšší stupeň seznamu šedého) pak čelí problémům s přístupem k programům financovaných ze strany EU a evropské společnosti, které v jurisdikcích těchto zemí působí, pak musí splňovat další opatření k zajištění souladu s evropskými předpisy.

Většina exportu míří do EU

Pro Maroko je EU významným obchodním partnerem a 65 % jeho celkové obchodní výměny probíhá právě s unijními zeměmi. Maroko je díky své geografické poloze vstupní branou pro řadu evropských firem na africký trh. Marocké království je jedním z 54 signatářů Africké kontinentální zóny volného obchodu (AfCFTA), zatím však ještě tuto dohodu neratifikovalo. Do budoucna však od ní očekává řadu pozitiv. Vazby na EU, a to nejen ty geografické, tak budou částečně určovat postavení severoafrického království v rámci této zóny volného obchodu.

Jan Hladík, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rabatu