Ještě horší, než se čekalo: únorové hospodaření vlády dopadá nejhůře v historii, Maláčová přitom žádá vyšší nemocenskou. Schodek bude letos zřejmě hlubší než loni, hlubší než 400 miliard

Únorové plnění státního rozpočtu vykazuje schodek 86,1 miliardy korun a je tedy ještě horší, než se čekalo. Jedná se o nejhorší únorový výsledek v historii ČR. Dosud byl nejhorším únorovým výsledkem ten loňský, ještě předpandemický, kdy schodek činil 27,4 miliardy korun. Třetím nejhorším únorovým výsledkem je ten z roku 2011, kdy deficit po dvou měsících roku činil 22,8 miliardy korun. Tehdy se tuzemské veřejné financi ovšem stále potýkaly s dopady globální finanční krize, resp. probíhající evropské dluhové krize.  

Neutěšený stav plnění státního rozpočtu hned zkraje roku signalizuje, že letos státní rozpočet pravděpodobně vykáže ještě hlubší schodek než v roce 2020. Půjde tak o smutný rekord. Zatímco loni schodek nakonec nedosáhl úrovně 400 miliard, letos ji pravděpodobně překoná. Je třeba totiž také přihlédnout k faktu. V únorovém plnění se na rozdíl od letošního lednového projevuje dopad zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Tyto dva faktory letos v dalších měsících citelně přispěji k rychlejšímu prohlubování schodku, než jaké by nastalo, pokud by tato opatření loni v rámci daňového balíčku schválena nebyla. Celkově veřejné rozpočty připraví o zhruba sto miliard korun.  

Právě kvůli dopadům daňového balíčku je třeba počítat schodkem až kolem úrovně 450 miliard. Pro letošek plánován schodek státního rozpočtu čítající 500 miliard korun, což je ale spíše maximální myslitelná úroveň. 

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přitom právě dnes přišla s návrhem časově omezené stoprocentní nemocenské. V současné době přitom lidé v karanténě pobírají 60 procent výdělku. Alternativně ministryně navrhuje zvýšit karanténní bonus, takzvanou „izolačku“, z 370 na 500 korun denně. Oba návrhy by dále zatížily veřejné finance, nicméně mají své opodstatnění. Lidé by totiž byli finančně více motivovány, aby se do karantény uchylovali, případně aby ochotněji hlásili rizikové kontakty. Za poměrně „nízkou cenu“ z hlediska veřejných rozpočtů by se tak podařilo zvýšit účinnost boje s pandemií. 
 

Lukáš Kovanda, Ph.D. 
Národní ekonomická rada vlády (NERV) 
Hlavní ekonom, Trinity Bank