Tento týden domácí makra, německá inflace a nezaměstnanost v eurozóně

Z českých dat budeme tento týden sledovat zejména zpřesněný odhad HDP včetně jeho detailní struktury. Před tím je ale na řadě PMI ve výrobě, který sice nebude reflektovat aktuální vypjatou epidemickou situaci, přinese ale nové informace o komplikacích v dodavatelských řetězcích a tím pádem o vývoji nákladových tlaků. Český kalendář nakonec uzavře údaj o únorové nezaměstnanosti. Z ekonomiky eurozóny bude stěžejní předběžný odhad spotřebitelské inflace. V USA je na řadě měsíční statistika z trhu práce.

Tuzemský PMI v průmyslu podle nás v únoru vzrostl na 58,2 z 57,0 bodů a jsme tak vesměs zajedno s mediánem trhu, jež vyhlíží 58,4 bodů. Zlepšení indikuje již dostupný výsledek pro Německo (růst o 3,5 bodu na 60,6) a také únorové konjunkturální šetření z dílny ČSU z minulého týdne. Výsledek PMI indexu však budou pravděpodobně nadále zkreslovat směrem k lepšímu problémy s dodávkami vstupů, které jsou dle metodiky chápány jako přehřívání sektoru, ve skutečnosti jsou ale důsledkem pandemických restriktivních opatření. Sběr dat probíhal v první polovině měsíce a výsledek tak již bude zohledňovat například komplikace v přepravě na státních hranicích s Německem. Nicméně zpřísnění restriktivních opatření, které vstupuje v platnost dnes, PMI reflektovat nebude. Odpoledne Ministerstvo financí zveřejní údaje o státním rozpočtu za únor.

Lednový svižný růst spotřebitelských cen v eurozóně se neobešel bez ohlasů a inflace se stala žhavým tématem. Dnešní údaj o únorové inflaci v Německu, největší ekonomiky eurozóny, tak bude bedlivě sledován. V lednu se německá míra inflace vyšplhala z meziročních -0,3 % na 1,0 %. V únoru se počítá již s podstatně nižším navýšením meziroční dynamiky, konkrétně na 1,2 %. Důvodem je, že za lednovým růstem stály přechodné faktory technického rázu. Zaprvé, daň z přidaného hodnoty, která byla kvůli pandemii snížena, se navrátila na původní úroveň. Zadruhé, úpravy uhlíkové daně ovlivnily ceny v kategorii transportu a topení. V neposlední řadě sehrály roli také úpravy vah ve spotřebitelském koši, které nově reflektují změny chování spotřebitelů způsobené pandemií. Umírněnější inflační dynamiku tak lze čekat i pro eurozónu jako celek, jež bude zveřejněna následující den ve středu. RBI očekává meziroční inflaci v eurozóně na 0,7 % oproti lednovým 0,9 %.
 
V úterý se dozvíme zpřesněný odhad výkonu české ekonomiky v závěrečném kvartálu minulého roku. Dle prvního odhadu došlo k růstu HPD o 0,3 % k/k, což odpovídá poklesu za celý rok o 5,6 %. V závěru roku pozitivně překvapily jak maloobchodní tržby, tak i zahraniční obchod. Případná revize by tak měla výsledek mírně vylepšit. Dosavadní data ukazují, že za dobrým výsledkem stojí zejména zahraniční obchod navázaný na pokračující výrobu v průmyslu navzdory pandemii a dobrou situaci v zahraniční poptávce. 

Ve čtvrtek dorazí z eurozóny údaje o lednové míře nezaměstnanosti, která se patrně udržela na předchozích 8,3 %, a také lednové tržby v maloobchodu. Dle tržních odhadů se po prosincovém růstu o 2,0 % m/m dostavil pokles o 1,3 % m/m.

Závěru týdne budou dominovat data z trhu práce. V tuzemsku míra nezaměstnanosti v lednu poskočila z 4,0 % na 4,3 %. Hodnotu 4,3 % vykazují i poslední týdenní data vydávaná MPSV. V USA bude zveřejněna měsíční statistika z trhu práce. Míra nezaměstnanosti se podle odhadů zvýšila z 6,3 % na 6,4 %. Skutečná situace je ale horší, než čísla naznačují. Míra nezaměstnanosti označovaná jako U6, jež zohledňuje i osoby, které nehledají aktivně zaměstnání, a také osoby, které nedobrovolně pracují na zkrácený úvazek, je citelně vyšší a činí 11,1 %. 


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vít Hradil, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.