Víkendář: Krugman o ekonomice, stimulaci a Číně

Pokud bychom dali stranou politiku a zaměřili se jen na ekonomickou stránku věci, jaké by bylo hodnocení politiky nové americké vlády? Na tuto otázku na Bloomberg Markets odpovídal Paul Krugman, podle kterého například „šeky na 1 400 dolarů nebyly tou úplně nejlépe cílenou věcí na světě”. Celkově právě cílení stimulace mohlo být podle ekonoma lepší, ale do úvahy je nutné brát i to, v jakém časovém rámci byly fiskální programy schvalovány. A v neposlední řadě i naléhavost, s jakou je nutné pomoci řadě lidí.

Bloomberg Markets během rozhovoru s Krugmanem poukázal na to, že další známý ekonom Larry Summers kritizoval Bidenovu fiskální politiku s tím, že lepší by byly investice do produkčních kapacit namísto transferových plateb. Summers také řekl, že zastánci programů, jako je například Paul Krugman, odmítají možnost přepálení americké ekonomiky s tím, že pomoc od vlády bude do značné míry ušetřena a použita na snížení dluhů. Summers k tomu dodal, že on sám si nedovede představit nic s menší prioritou, než je takové použití fiskálních transferů.

Krugman na to reagoval s tím, že si Summerse váží, ale podle něj dělá velkou chybu v tom, že podhodnocuje schopnost americké vlády půjčovat si. Jinak řečeno, vyšší výdaje zaměřené na pomoc ekonomice v pandemii podle Krugmana „nesoupeří s dlouhodobými investicemi”. K tomu ekonom dodal, že reálné výnosy dlouhodobých amerických vládních obligací se stále pohybují v záporu, nebo jsou blízko nuly. Na otázku, zda nemá obavy z nízké produktivity dalšího zadlužování a vývoje, který v této souvislosti nastal v Číně, ekonom odpověděl, že s rostoucí ekonomikou nebude problém dluhy splácet. „Není to v desítce věcí, kterých bych se obával nejvíce, zatímco na vrcholu seznamu figuruje to, že musíme dostat lidi z této krize s minimálními společenskými a finančními škodami.“

Krugman pokračoval s tím, že současná situace se podobá přírodní pohromě a je třeba použít zdroje na řadu věcí včetně vakcinace či bezpečného otevírání škol a fungování místních vlád bez toho, aby musely přikročit k obrovskému snižování svých výdajů. V podobných situacích se pak podle ekonoma nemáme ptát, jak velké vládní výdaje by uzavřely produkční mezeru, ale co je třeba na to, abychom zvítězili. „Můžeme si to dovolit,“ dodal ekonom.

Podle Krugmana „to jednou skončí“, ale mezi současnou dobou a šťastným koncem ještě bude nelehké období. V souvislosti s fiskální stimulací pak uvedl, že možná dojde k menšímu přehřátí ekonomiky, ale je tu Fed, který může v případě potřeby utáhnout svou politiku. Nacházíme se tak v situaci, kdy vláda možná udělá příliš mnoho, Fed pak zvedne sazby, a to bude nepříjemné. Nebo vláda udělá příliš málo a pak budeme podle ekonoma opakovat znovu a znovu tu stále stejnou chybu. Riziko je tedy asymetrické. To samo o sobě podporuje směr, kterým se vydává současná americká vláda.

Krugman byl tázán i na jeho názor na americkou politiku vzhledem k Číně. Toto téma je podle něj složitější, protože na straně Číny je problém u oblastí, jako je duševní vlastnictví či průmyslová politika. Na straně druhé ale protekcionismus bývalé americké vlády nedával smysl a zabýval se věcmi, které skutečným problémem nejsou. Vzhledem k Číně je tedy podle ekonoma třeba být pevný, „ale chytrým způsobem.“ Biden by pak neměl nikam pospíchat a měl by si dát záležet na tom, aby jeho politika tyto dvě podmínky naplňovala.

Zdroj: Bloomberg Markets