Schodek 500 miliard i letos! Ministryně financí Schillerová konečně sundala růžové brýle, letošní schodek státního rozpočtu tak bude nejvyšší v historii

Jedná se totiž o krok, který není zcela překvapivý, pročež teprve půlbilionový schodek se blíží realitě. Loňský návrh rozpočtu, resp. jeho schodku ve výši 320 miliard korun totiž nezahrnuje dvě zcela zásadní věci: druhou vlnu pandemie koronaviru a v na klonku roku schválený daňový balíček.  

Návrh rozpočtu se schodkem 320 miliardy staví na poměrně optimistickém předpokladu letošního růstu českého ekonomiky čítajícím 3,9 procenta. Evropská komise ovšem aktuálně počítá jen s růstem 3,2 procenta, Česká bankovní asociace jen s růstem 2,6 procenta, kdežto Česká národní banka vyhlíží expanzi pouze 2,2 procenta. Letos ostatně přehodnotilo svoji prognózu i samotné ministerstvo financí, které místo růstu 3,9 procenta nyní předpokládá jen růst 3,1 procenta.  

Navíc je ovšem třeba započítat dopad zmíněného daňového balíčku, zejména pak takzvaného zrušení superhrubé mzdy. Ve spojení s uvedeným horším než očekávaným letošním makroekonomickým vývojem vláda už koncem loňska měla realisticky navrhovat schodek nikoli 320, ale až 450 miliard korun. To, že nyní sumu „zaokrouhluje“ na 500 miliard, odpovídá tomu, že udržuje podobnou taktiku jako loni. Vytváří si totiž „polštář“. Výsledný schodek nakonec zřejmě nebude půlbilionový, jde spíše jen o jeho nyní nejvyšší myslitelnou maximální horní mez. Letošní schodek by se měl pohybovat v pásmu od 420 do 450 miliard korun, což ovšem znamená, že bude vyšší než loni, a tedy nejvyšší v historii.  

Výše zadlužení tak ani po nyní oznámeném plánovaném schodku 500 miliard v letošním roce mezinárodní investory nijak výrazně nezneklidní, už s něčím takovým vlastně počítají. Ratingové agentury Moody’s a Fitch Ratings, jejichž hodnocení je pro ně stěžejní, ve svých letošních posudcích nejen zachovaly Česku a jeho dluhu stávající rating ale také výhled, což znamená, že v současnosti nepředpokládají v oblasti českých veřejných financí vývoj, který by mohl vést ke zhoršení ratingu. Výhled udržitelnosti českých veřejných financí, a tedy i úvěrové spolehlivosti, považují za stabilizovaný.  

Nedávné zachování ratingu i výhledu ze strany agentury Moody’s je pro Českou republiku pozitivní zprávou, a to zvláště v této náročné době. Navazuje na lednové podobně příznivé hodnocení ze strany agentury Fitch Ratings, další světově významné ratingové agentury.   

Navzdory poměrně citelnému nárůstu veřejného zadlužení v poměru k HDP agentura Moody’s nepředpokládá, že by si Česko výrazněji pohoršilo své postavení, co se zadlužení týče, tváří v tvář srovnatelným zemím. Tedy zemím, které nyní vykazují hodnocení Aa3, jako jsou zmíněná Belgie nebo Británie. V důsledku ekonomických opatření souvisejících s koronavirovou pandemií totiž úroveň zadlužení citelně poroste v drtivé většině ekonomicky vyspělých zemí.   

Podobně vyznívá také zmíněné lednové hodnocení v podání agentury Fitch. Ta je toho názoru, že i přes schválení daňového balíčku a dopad, který budou mít jednotlivá opatření, jež obsahuje, se na horizontu prognózy úroveň veřejného zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu stabilizuje na úrovni 47,9 procenta. To je úroveň stále nižší než střední hodnota daného ukazatele zemí, které agentura Fitch Ratings momentálně hodnotí stejně jako ČR, tedy stupněm AA- (jedná se opět třeba o Belgie, Británii, ale také Estonsko).  

Klíčová rizika, která by mohla výhledově vést k zhoršení hodnocení, spatřuje agentura Moody’s v nadále nekonsolidovaném stavu veřejných financí po roce 2022, tedy v delším období nestřídmé rozpočtové politiky. Ta by byla zvláště riziková, pokud by ji doprovázel chabý ekonomický výkon či výhledově nezvládnutí výzev plynoucích ze stárnutí obyvatelstva (důchodová reforma, reforma veřejné zdravotní péče) a ze silné závislosti na technologicky a regulatorně rapidně se měnícím autoprůmyslu.