Inflace brzdí pomaleji, než se čekalo (Analýza makroindikátorů)

Inflace brzdí na začátku roku pomaleji, než se všeobecně čekalo. Důvodem jsou vyšší ceny potravin. Nicméně stále vysoká zůstává jádrová složka. Inflace se v lednu se nacházela 50 bp nad prognózou ČNB, což implikuje šanci na rychlejší růst úrokových sazeb. Zvýšení sazeb ČNB nadále čekáme v Q4 2021.

Spotřebitelské ceny v ČR v lednu oproti prosinci vzrostly v průměru o 1,3 % a meziroční tempo růstu cen tak zpomalilo na 2,2 % z předchozích 2,3 %. Ovšem společně s trhem jsme počítali s 1,7 % y/y. S ohledem na přítomnou nejistotou byla vyrovnanost odhadů pozoruhodná. Inflace nicméně brzdí na začátku roku pomaleji, než se čekalo.

Ovšem hlavním důvodem pozvolnějšího poklesu inflace jsou dražší potraviny, alkohol a tabák. Nicméně i podle našeho předběžného propočtu jádrová inflace, která neobsahuje ceny potravin a energií, zrychlila na 3,8 % y/y z předchozích 3,6 % y/y. Je relevantní otázkou nakolik jsou statistiky napočítané změny cen imaginární a nakolik reálné. K inflaci stále pozitivně přispívá položka kultura a rekreace, což je v současné situaci poněkud paradoxní.

K inflaci mírně přispěly i ceny u čerpacích stanic kvůli draží ropě a také ceny související s bydlením. Vodné a stočné zdražilo meziměsíčně o 5,5 % a nájemné o 0,6 %. Naopak o 0,8 % m/m zlevnila elektřina. Ceny zboží meziměsíčně vzrostly o 1,4 % a jejich meziroční tempo růstu se snížilo na 1,9 % z předchozích 2,0 %. Ceny služeb rostly o 1,2 % m/m a jejich meziroční tempo zpomalilo na 2,6 % z předchozích 2,8 %.

Úpravy ceníků na začátku roku do značné míry nastavují úroveň inflace pro celý rok. Ale chování firem a podnikatelů během pandemie se může výrazně proměnit. Pro letošek počítáme s tím, že tlaky na růst cen budou slábnout. V eurozóně čekáme růst spotřebitelských cen v průměru lehce nad jedním procentem. Inflace bude letos vyšší kvůli rostoucím cenám ropy, protože loni byla extrémně levná. K vyšší inflaci bude působit zvýšení spotřebních daní. Ceny potravin jsou velmi proměnlivé, ale jelikož nepočítáme s výpadky v jejich dodávkách jako v loňském roce, přičemž poptávka zůstane oslabena, tak by jejich zdražení mělo být umírněné. Vliv oslabené poptávky pak podle naší prognózy by měl v dalších měsících působit proti růstu cen a jádrová inflace by měla brzdit. Prozatím ale na zpomalování jádrové inflace stále čekáme, a riziko, že nebude výrazněji klesat, se může v letošním roce snadno zopakovat. Za celý letošní rok odhadujeme inflaci 1,8 % po loňském zdražení o 3,2 %. Na začátku roku ovšem inflace začíná o půl procentního bodu výše, než se čekalo, což indikuje riziko vyššího celoročního čísla. Na druhou stranu cenový vývoj v dalších měsících je stále značně nejistý z důvodů přetrvávajících opatření proti šíření pandemie.