Počet zahájených bytů loni kvůli pandemii spadl nejvíce za 8 let. Pandemie proto dále potlačí ceny bydlení nahoru

Počet zahájených bytů loni klesl na 35 253. To značí meziroční pokles o 8,9 procenta. Jedná se o nejvýraznější propad v počtu zahájených bytů od roku 2012. Stavebnictví se zadrhlo kvůli pandemii. Ta způsobuje nedostatek zahraničních pracovníků a také vede developery a firmy k omezení svých investic ve stavebnictví, kvůli vzniklé vysoké nejistotě ohledně budoucí ekonomické situace.  

Omezení výstavby bytů bude tak v nadcházející době dalším tlakem na růst cen nemovitostí a bydlení obecně, neboť dále omezí nabídku nemovitostí na českém trhu. Tato nabídka je přitom již nyní značně omezená, což je zásadním důvodem dramatického růstu cen nemovitostí v uplynulých letech. Od roku 2015 vzrostly ceny nemovitostí v ČR podle údajů Eurostatu druhým nejrychlejším tempem v EU, o více než 55 procent.  

Celková stavební výroba se loni propadla nejvýrazněji taktéž od roku 2012. Z podobných důvodů, jaké způsobily zmíněný propad rezidenční výstavby, resp. propad v počtu zahájených bytů. Propad stavebnictví loni činil 7,7 procenta. Výrazněji – o zhruba desetinu – se propadlo pozemní stavitelství, které zahrnuje právě i rezidenční výstavbu, méně pak stavitelství inženýrské, které zahrnuje například výstavbu a renovace komunikací. Inženýrské stavitelství se propadlo jen o přibližně jedno procento, tedy desetkrát méně než pozemní stavitelství.  

V inženýrském stavitelství se výrazněji než v pozemním stavitelství projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavebnictví ale i tak v roce 2020 zaostaly za loňským jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“.  Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit. Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni a postupně také přispět k vytvoření tlaku na pokles cen bydlení.   

Letos se stavebnictví kvůli pokračující nepříznivé situaci a kvůli citelné setrvačnosti celého odvětví dále propadne, o zhruba pět procent, přičemž k růstu se vrátí až v roce příštím, částečně ovšem jen kvůli citelně ponížené srovnávací základně.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)