Makroekonomika | 05.02.2021 11:15:50

Lednová nezaměstnanost podle očekávání vzrostla na 4,3% a je zpět na datech z jara 2017

Tuzemská míra nezaměstnanosti se v prvním měsíci roku zvýšila na 4,3 % oproti prosincovým 4 %. Vrátila se tak na hodnotu naposledy viděnou na jaře roku 2017.

Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání činil 290 648, počet evidovaných volných pracovních míst ovšem zůstává vyšší, když jich v lednu bylo 325 425. Oproti loňskému lednu tak na pracovním trhu existovalo o zhruba 80 tis. dosažitelných uchazečů o práci více. Naproti tomu evidovaných volných pracovních míst meziročně ubylo téměř 16 tisíc. Na kratším časovém horizontu je ovšem patrné, že se prohlubuje nesoulad mezi pracovní nabídkou a poptávkou, když meziměsíčně přibylo téměř 17 tisíc dosažitelných uchazečů a zároveň téměř 7 tisíc neobsazených pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo pak aktuálně připadá v průměru 0,9 uchazeče.

Z regionálního pohledu panuje největší tlačenice tradičně na úřadech práce v okresu Karviná (9,6 uchazečů na jedno volné místo) a dále Sokolov (6,0) a Ústí nad Labem (5,6). Největší podíl nezaměstnaných osob vykazuje taktéž okres Karviná (8,5 %), Bruntál (7,3) a Znojmo (7,2). Naopak nouzí o práci netrpí obyvatelé Rychnova nad Kněžnou, Prahy-východ a Pelhřimova (shodně 2,1 %).

Poslední evropsky srovnatelná data o nezaměstnanosti pocházejí z prosince a Česká republika si v nich udržela primát se sezónně očištěným podílem nezaměstnaných na úrovni 3,1 %, následovaná Polskem (3,3) a Nizozemím (3,9). Na opačném konci žebříčku bychom nalezli Španělsko (16,2 %), Litvu (10,1) a Itálii (9,0). Připomínáme, že metodika používaná pro výpočet míry nezaměstnanosti Eurostatem se liší od registrované nezaměstnanosti publikované Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Byť je lednový nárůst nezaměstnanosti v tuzemsku běžným jevem, který souvisí s útlumem sezónních prací a ukončováním pracovně-právních vztahů k 31. prosinci, je letošní nárůst přece jen o něco varovnější. Nejen, že ty historicky běžné převyšuje svou razancí, ale hlavně přichází za situace, kdy velké množství pracovních pozic je uměle udržováno vládními programy. Zároveň jej doprovází i nárůst neobsazených pozic, což vyplývá nejen ze statistik samotného ministerstva, ale i z ohlasů přímo z byznysu, kde si mnohé firmy stěžují na nedostatek pracovní síly. Vzniká tak nesoulad mezi potřebami pracovního trhu a strukturou uchazečů. Ten se podle nás bude navíc dále prohlubovat, jelikož vládní podpora během volebního roku zřejmě bude prodlužována. I tak očekáváme další růst míry nezaměstnanosti, která podle nás bude kulminovat během léta poblíž 5,5 %.

Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.