Rozbřesk: ČNB představí svoji novou prognózu, a tedy i výhled úrokových sazeb

Hlavní událostí dnešního dne bude v ČR nepochybně první letošní zasedání bankovní rady ČNB. Ke změně úrokových sazeb sice ani tentokrát nedojde, avšak nová prognóza, kterou dnes centrální bankéři projednají, naznačí, jak moc a vlastně i jak rychle by měla ČNB alespoň z pohledu vlastního modelu postupovat. Rizika a nejistoty, o kterých je v posledním roce pravidelně řeč, zatím nezmizely, avšak o tom, co se děje v ekonomice v době lockdownu už něco málo vidět je.

Především je vidět, že ani uzavření významné části služeb nevedlo v závěru roku k propadu HDP. Silná zahraniční poptávka udržela v chodu největší tuzemské odvětví – průmysl – a ekonomika tak opět neupadla do recese. Drží se i trh práce, kde sice dochází k masivním přesunům pracovníků mezi odvětvími, avšak celkově nezaměstnanost roste jen velmi pozvolna. Potvrdila to i včerejší data z výběrových šetření pracovních sil, podle kterých se nezaměstnanost v závěru roku zvýšila na 3,1 %. Na to, jak výrazně propadla ekonomika, je to ještě velmi dobrý výsledek, byť je zřejmé, že k němu napomohla nejenom vládní podpora, ale i odchod zhruba 50 tisíc lidí z trhu práce.

Dařilo se i na inflačním poli, neboť česká inflace začala konečně svižně klesat. Dokonce mnohem rychleji, než ČNB sama předpokládala, neboť poslední (prosincová) odchylka inflace od prognózy již dosahovala sedm desetin procentního bodu. A tak výrazná byla mimochodem naposledy přesně před pěti lety. Ale to je de facto již jen minulost, a tak v tuto chvíli bude mnohem zajímavější, s jakým výhledem hodlá sama ČNB pracovat.

Je pravděpodobné, že v hlavním scénáři bude dál počítat s růstem, nebo jak někdy říká „s normalizací“, úrokových sazeb. Na rozdíl od listopadového scénáře může být přece jen o něco posunutý dále do budoucna v důsledku prodlužování pandemie nejen v ČR, ale i blízkém zahraničí. Jako brzda návratu k vyšším úrokovým sazbám může zafungovat i kurz koruny, který sám o sobě zpřísňuje tuzemské měnové podmínky a v podstatě dělá práci za úrokové sazby.

Stejně tak se ovšem dá nalézt i pár argumentů pro dřívější zvyšování úrokových sazeb, ať už jde o fiskální expanzi, odloženou – potenciálně inflační – poptávku domácností nebo o přehřátý realitní trh atp. V každém případě vzhledem k rizikům a nejistotám pospíchat ČNB ani tentokrát nikam nemusí. Už třeba proto, že případná jestřábí rétorika dodává sílu koruně a pro investory dál zatraktivňuje tuzemská aktiva v době, kdy se v zahraničí tisknou peníze jako o život.

TRHY
Koruna
Den před prvním letošním zasedáním bankovní rady ČNB se koruna držela v blízkosti úrovně 25,90 EUR/CZK a byla tak výrazně silnější, než ve své listopadové prognóze předpokládala sama centrální banka. Od dnešního jednání se sice nečeká změna nastavení měnové politiky, ale i tak to bude zasedání důležité. Zejména proto, že na pořadu bude nová prognóza, včetně trajektorie úrokových sazeb a devizového kurzu koruny. Vyplyne z ní, jak rychle by ČNB měla zvyšovat úrokové sazby a z následného komentáře může vyplynout i to, jak moc centrální bankéře „trápí“ rychlé posilování koruny. Výsledek dnešního jednání tak může koruně dodat impuls k dalšímu posilování a výnosům dluhopisů k jejich růstu.

Zahraniční forex
Dolar zůstává relativně silný proti euru, a to i přesto, že nejzranitelnější země eurozóny – Itálie – bude mít možná za premiéra ikonického centrálního bankéře, jenž zachránil měnovou unii před rozpadem – Maria Draghiho. Ten dostane příležitost zformovat v Itálii technokratickou vládu.

Spíše než italská politika, však eurodolar zajímá proces očkování, v němž si USA rozhodně vedou lépe než eurozóna. Někteří její členové (Španělsko, Portugalsko a částečně i Německo) čelí navíc velmi vysoké smrtnosti, což vypadá na delší lockdown, než se čekalo. Naopak v USA nejenže rychle rostou počty očkovaných, ale navíc se vylepšují makro-data (viz včerejší ISM ve službách).

Polská centrální banka se včera nenechala vyvést z rovnováhy posilujícím zlotým, v komentáři ke svému měnovému rozhodnutí zopakovala svoji připravenost intervenovat proti vlastní měně. Na jakých úrovních chce NBP intervenovat není deklarováno, ale faktem je, že měnový pár se již nějakou dobu pohybuje pod 4,50, což je hladina, kterou zmiňovali někteří centrální bankéři. S ohledem na to, že ostatní parametry měnové politiky NBP zůstaly beze změny, je pravděpodobné, že trh bude dále testovat, jak nízko (pro EUR/PLN) je práh bolesti centrální banky, aby zaintervenovala.