ČNB nechá ve čtvrtek sazby beze změny, zvýšení by mohlo přijít ke konci roku (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Česká národní banka na čtvrtečním zasedání ponechá úrokové sazby i nadále beze změny. Jejich první zvýšení očekáváme v listopadu. Zítra bude v ČR zveřejněn první odhad vývoje HDP v posledním čtvrtletí loňského roku, který podle nás ukáže na mezičtvrtletní pokles národního hospodářství o 1 %. Dosud zveřejněná data z jednotlivých ekonomik ukazují, že ani celoevropský HDP zřejmě neklesne tak hluboko, jak se původně čekalo. Zajímavé bude tento týden sledovat také lednový vývoj evropské inflace, když především spotřebitelské ceny v Německu v minulém týdnu překvapily výrazně vyšším růstem. Pokračující příznivý vývoj ve zpracovatelském průmyslu by měl dnes potvrdit jak tuzemský PMI, tak i americký ISM. Také objem německých továrních objednávek bude navzdory mírné korekci pravděpodobně pokračovat ve svižném meziročním růstu. Prosincové rozvolnění restriktivních opatření pak zřejmě pomohlo tuzemskému maloobchodu. Za oceánem budou sledovány zejména lednové statistiky z amerického trhu práce, které by měly ukázat na mírné zlepšení.

Český HDP klesl ve 4Q 2020 mezičtvrtletně o 1 %

Česká národní banka bude ještě nějakou dobu držet úrokové sazby na současné nízké úrovni. Hlavními důvody jsou nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie i spotřebitelských cen. Předčasné zvýšení sazeb by navíc mohlo ohrozit finanční stabilitu. Výrazně expanzivní působení fiskální politiky bude v nové prognóze ČNB více než kompenzováno silnějším kurzem koruny. Začátek letošního roku bude sice ještě ve znamení přetrvávajících restrikcí, probíhající proces očkování proti nemoci covid-19 však dává naději na lepší výkon ekonomiky v jeho druhé polovině. K prvnímu zvýšení základní repo sazby o 25 bb podle nás dojde na listopadovém zasedání bankovní rady. V té době by už měla být vyřešena většina nejistot. Listopadové zvýšení repo sazby tak podle nás zahájí postupný proces normalizace měnové politiky, který bude pokračovat i v průběhu příštího roku. Dvoutýdenní repo sazba se tak na jeho konci bude podle naší prognózy pohybovat poblíž 1 %. Zatímco lombardní sazba půjde vzhůru společně s repo sazbou, diskontní sazba setrvá na současné úrovni až do konce příštího roku. Detailněji o tom, co lze čekat od české měnové politiky, a to nejen tento čtvrtek, ale i v dalších měsících, píšeme v našich aktualizovaných Ekonomických výhledech, které jsou k dispozici zde https://bit.ly/KB21Q1CJ.

Český HDP podle našeho odhadu v posledním čtvrtletí loňského roku klesl mezičtvrtletně o 1 %. Jeho meziroční pokles se tak zřejmě opět prohloubil na -6,3 % z přechozích -5,0 %. Po silném oživení, ke kterému došlo během letních měsíců, totiž výkon ekonomiky na podzim ovlivnil nástup druhé vlny koronaviru. Ta s sebou přinesla opětovné zavedení restriktivních opatření spočívajících v uzavření většiny služeb a maloobchodu. Ve srovnání s druhým čtvrtletím však nebyl zasažen průmysl, jehož objem výroby se ke konci roku přiblížil předkrizovým úrovním. Pokles tuzemské ekonomiky za celý loňský rok nebude tudíž tak hluboký, jak se původně čekalo, a podle nás dosáhne 6 %. Restriktivní opatření bohužel neskončila s koncem roku 2020 a se slabým výkonem se tak bude tuzemská ekonomika potýkat i na začátku roku 2021. Proces vakcinace je zatím zdlouhavý a vyhlídky na výraznější oživení se tak koncentrují spíše až do druhé poloviny roku. I přesto však v letošním roce očekáváme obnovení růstu ekonomiky, a to ve výši 2,6 %.

Nejen česká, ale také ostatní evropské ekonomiky zvládají boj s koronavirem lépe než vloni na jaře. Jak uvádíme níže, již zveřejněná data HDP za Německo, Francii a Španělsko dopadla nad očekávání dobře. Je zde tedy šance, že i celoevropská statistika nabídne dobrý výsledek. Podle našeho odhadu poklesla ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně odepsala 5,3 %. Začátek letošního roku je však opět spojen s velkou mírou nejistoty, když převážná část evropských ekonomik vstoupila do nového roku s přetrvávajícími omezeními. V eurozóně bude tento týden zveřejněna také lednová inflace. Naše prognóza očekává obnovení meziročního růstu spotřebitelských cen ve výši 0,8 % po předchozím poklesu 0,3 %. Pro celý rok 2021 očekáváme evropskou inflaci na hodnotě 1,3 % a pro rok 2022 její mírné zpomalení na 1 %.

Evropské ekonomiky si vedly na konci roku 2020 dobře

Německá ekonomika v posledním čtvrtletí roku 2020 mezičtvrtletně stagnovala. Tamní HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,1 % a jeho meziroční pokles se zmírnil o desetinu na -3,9 %. Výsledek byl v souladu s tím, co trh očekával. Německou ekonomiku od listopadu sužuje lockdown, který tvrdě dopadá především na sektor služeb a maloobchodu. Restriktivní opatření se však nedotkla průmyslu, který v loňském čtvrtém čtvrtletí vykazoval oslnivé výsledky a pomohl tak předejít dalšímu poklesu ekonomiky. V celoročním vyjádření se však hospodářský útlum Německu nevyhnul, vlivem hlubokého propadu ve druhém čtvrtletí, když se tamní HDP za celý rok 2020 snížil o 5 %. Stále dobře si na začátku letošního roku vedl také německý trh práce. Počet nezaměstnaných totiž v lednu klesl o 41 tis., a to i přes nepříznivý sezónní efekt, který standardně tlačí lednovou nezaměstnanost vzhůru. I z tohoto důvodu čekal trh nárůst počtu nezaměstnaných v průměru o 7,5 tis. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti setrvala na 6,0 %.

Nad očekávání dobře se s koronavirou pandemií na konci loňského roku vypořádaly také další velké ekonomiky eurozóny, jmenovitě Španělsko a Francie. Španělský HDP se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil mezičtvrtletně o 0,4 %, zatímco analytici v průměru počítali s jeho poklesem o 1,4 %. Meziročně španělská ekonomika poklesla o 9,1 %, tedy srovnatelně jako ve třetím čtvrtletí. V pozitivním slova smyslu překvapily i výsledky francouzské ekonomiky, která klesla mezičtvrtletně o 1,3 %, zatímco trh čekal propad o 4 %.

Česká koruna koncem minulého týdne posílila ke 26,00 CZK/EUR. Tuzemský makroekonomický kalendář byl v pátek prázdný a obchodování na korunovém trhu tudíž odráželo především vývoj v zahraničí. Korunu tak k silnějším úrovním posunulo hlavně posilující euro k americkému dolaru, které zpevnilo z 1,210 na 1,215 USD/EUR. Pomohly mu k tomu zřejmě výše zmíněné pozitivní výsledky vývoje evropských ekonomik v závěru loňského roku a možná i lednová inflace v Německu a Španělsku, která překvapila trh vyšší hodnotou.