Co je doma, to se počítá, aneb investiční (ne)gramotnost Čechů, část 1.

Možná jste se občas setkali s nedůvěrou vůči investicím ze strany Čechů. Možná i vy vnímáte, že je pro Čechy investování velkou neznámou a možná jste i vy samotní trochu nedůvěřiví...

Možná, možná, možná…

Konec spekulací. Pojďme si raději představit data z našeho výzkumu, který proběhl mezi 18. a 23. listopadem loňského roku. Sběr dat byl realizován exkluzivně pro společnost CYRRUS prostřednictvím agentury IPSOS. Šetření probíhalo metodou on-line dotazování na reprezentativním vzorku 550 osob z IPSOS CASI panelu. Respondenty byli muži a ženy ve věku 18–65 let z celé ČR.

A co nás zajímalo?

Jak se Češi staví k investování. Kde vidí nejvyšší potenciální zisky, které investice vnímají jako nejvíce rizikové a jaký výnos jim připadá z dlouhodobého hlediska reálný.

Co je doma, to se počítá, pánové…

Název českého filmu z roku 1980 krásně ukazuje na český přístup k investicím. Pro Čechy zůstává investování stále spíše neznámou a v letošním roce přikročili kvůli vyšší nejistotě k „hromadění hotovosti“. Lidé už nehromadí peníze pouze doma, jako tomu bylo ve výše zmíněném filmu, ale vkládají je na své běžné účty. Potenciální zhodnocení jejich peněz je tak ale takřka stejné – nulové… 

Jak vyplývá z dat ČNB, ke konci října se zvýšily vklady občanů u bank – na běžných účtech o 11 %, meziročně na rekordních 2,88 bil. CZK. 

Hromadění hotovosti však nepramení pouze z vyšší nejistoty v loňském roce, ale vliv má také neznalost a finanční negramotnost. Jak vyplynulo z průzkumu veřejného mínění agentury IPSOS pro naši společnost CYRRUS, více než čtvrtina české populace (27 %) nedokáže ohodnotit rizika ani příležitosti, a vůbec se nevyzná v možnostech investování.

Nepříjemné je i zjištění, že do skupiny osob s nízkou finanční gramotností významněji spadají ženy, lidé s nižším vzděláním anebo obyvatelé z měst a obcí pod 20 tis. obyvatel.

Co stojí za finanční negramotností?

Jak respondenti často uvádějí, důvodem neznalosti a nezájmu o tuto problematiku je nedostatek financí, které by mohli investovat.   Zde jde však často o subjektivní hodnocení aktuální situace, která může vyplývat právě z finanční negramotnosti. Ta z dlouhodobého hlediska může představovat zásadní problém. 

Představme si například situaci, kdy tato skupina obyvatel našetří nebo získá jednorázově určitou sumu peněz (např. prodej nemovitosti, dědictví, úspory, …). Tito lidé najednou mají disponibilní hotovost, ale nemají informace o tom, jak s nimi naložit. Peníze pak zbytečně ztrácí na hodnotě a nepřináší zhodnocení.

Co těmto lidem jednoznačně doporučit?

Určitě získání alespoň základních znalostí o světě financí, a to nejlépe z ověřených zdrojů. U všech investičních nabídek také používat kritické myšlení a nechat si všechno včetně možných rizik dopodrobna a detailně vysvětlit. 

Ing. Anna Píchová
vedoucí analytického oddělení