Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala (Ranní zpráva z finančního trhu)

Německý HDP podle našeho odhadu v posledním čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně stagnoval. Proti klesající spotřebě domácností, která souvisela s déletrvající uzavírkou německé ekonomiky, zřejmě působil silný výkon tamního průmyslu, který se podle nás odrazil ve vyšších investicích a vývozech. Tamní počet nezaměstnaných se v lednu zřejmě zvýšil, z velké části však vlivem standardního sezónního efektu. Sezonně očištěná míra registrované nezaměstnanosti tak podle nás setrvala na 6,1 %. Německé spotřebitelské ceny včera překvapily obnoveným růstem ve výši 1 % meziročně.

Sezonní vliv zvýší počet německých nezaměstnaných

Německá ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku zřejmě mezičtvrtletně stagnovala. Naznačily to už předběžné výsledky vývoje HDP za celý rok 2020, které byly zveřejněny před dvěma týdny. Dnešní oficiální data za čtvrté čtvrtletí by měla tuto informaci podle nás potvrdit. S mezičtvrtletní stagnací přitom počítá i zbytek trhu. Strukturu HDP sice budeme znát až v únoru, podle našeho odhadu však největší brzdou německé ekonomiky byla spotřeba domácností, která poklesla mezičtvrtletně o 1,7 %. Část prodejů se sice přesunula na internet, i tak však na výdaje domácností silně dopadla od listopadu trvající uzávěra ekonomiky. Ta by přitom podle dostupných informací měla trvat až do konce února. Proti nižší spotřebě domácností však podle nás působily velmi dobré výsledky německého průmyslu, které se zřejmě odrazily ve vyšších investicích a vývozech.

Německá nezaměstnanost podle našeho odhadu setrvala po sezonním očištění v lednu na 6,1 %. Oproti předkrizové úrovni (kolem 5 %) tak prozatím nedošlo k jejímu výraznému zvýšení, a to zejména z důvodu silné vládní podpory. Počet nezaměstnaných podle nás v lednu vzrostl o 25 tis., z velké části však vlivem obvyklého sezonního efektu, který souvisí s nástupem zimy a útlumem venkovních prací, například ve stavebnictví a zemědělství.

Německá inflace výrazně ožila

Německé spotřebitelské ceny na začátku roku překvapily výrazným růstem. Tamní meziměsíční inflace podle prvního odhadu dosáhla v lednu 0,8 %, zatímco trh počítal pouze s 0,4 %. Významný vliv měly daňové změny. Po dočasném snížení v červenci loňského roku se totiž na svou původní úroveň vrátily sazby daně z přidané hodnoty a od ledna letošního roku navíc německá vláda zavedla uhlíkovou daň, která se pravděpodobně odrazila ve vyšších cenách energií, pohonných hmot a dopravy. Zvýšily se však zřejmě i ceny potravin. V meziročním vyjádření vzrostly spotřebitelské ceny o 1 %, po předchozím poklesu o 0,3 %. Harmonizovaná inflace pak dokonce vystoupala až na 1,6 %. Ceny pohonných hmot budou ve směru vyšší meziroční inflace působit také v následujících měsících, kdy odezní vliv výrazného propadu cen ropy na světových trzích z loňského jara. Slabá poptávka by se však na druhou stranu měla i nadále odrážet v utlumeném vývoji jádrové inflace.

Důvěra v evropskou ekonomiku setrvala v lednu poblíž hodnot z předchozího měsíce. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu z dílny Evropské komise se jen nepatrně snížil z 92,4 b. na 91,5 b. Zatímco průmysl zaznamenal mírný nárůst důvěry podnikatelů, a ta se tak v tomto sektoru již nachází na předkrizové úrovni, důvěra v oblasti služeb naopak dále klesala. Tento vývoj tak v podstatě odráží aktuální ekonomickou situaci, kdy průmyslu se daří i přes současnou situaci zvyšovat objem produkce a zakázek, zatímco služby a maloobchod dusí restriktivní vládní nařízení. K mírnému poklesu důvěry došlo v lednu i u spotřebitelů.

Americká ekonomika se v posledním čtvrtletí loňského roku vyvíjela v souladu s očekáváními a její HDP vzrostl v anualizovaném vyjádření mezičtvrtletně o 4 %. Po výrazném růstu o více než 30 % ve třetím čtvrtletí tak její oživení významně zpomalilo, a to vlivem druhé vlny koronaviru. Ta se přitom podepsala i na nižších výdajích domácností na spotřebu, jejichž mezičtvrtletní růst zpomalil na 2,5 % z předchozích 41 %. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu klesl z 914 tis. na 847 tis., zatímco analytici čekali o zhruba 30 tis. žádostí více.

Po předchozích dnech spojených s vyšší mírou volatility v souvislosti s dohady ohledně dodávek vakcín proti covid-19, a na tuzemském trhu také s vyjádřeními guvernéra ČNB, se včerejší obchodování neslo v poklidnějším duchu. Kurz eura k dolaru se po celý den pohyboval poblíž 1,21 a výraznější výkyvy nezaznamenala ani česká koruna, která oscilovala kolem 26,10 CZK/EUR. Evropské akciové trhy včera korigovaly předchozí ztráty a uzavíraly na mírně vyšších hodnotách.