Ekonomika loni propadla o 6,1%, letos poroste o 3,1% (20.1.2021)

Ministerstvo financí zpracovalo Makroekonomickou predikci České republiky a Fiskální výhled České republiky, které budou sloužit jako východiska pro návrh novely zákona o státním rozpočtu na rok 2021. K tomuto účelu budou posouzeny dne 28. ledna 2021 Výborem pro rozpočtové prognózy.

Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila propad ekonomiky, který za celý rok 2020 odhadujeme na 6,1 %. K poklesu velmi pravděpodobně došlo ve všech oblastech poptávky s výjimkou veřejných výdajů.

„Díky robustní vládní pomoci domácnostem, firmám, municipalitám nebo zdravotnímu systému, která v loňském roce činila 5% HDP, se nám podařilo snížit propad ekonomiky. Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvouciferné propady, se nenaplnily. Konzervativní přístup Ministerstva financí, které citlivě pracuje s daty a pečlivě vyhodnocuje dostupné informace, se potvrzuje jako správný“, říká ministryně financí Alena Schillerová. „Mohu ujistit, že Ministerstvo financí bude i nadále institucí, která se při hodnocení složitých ekonomických jevů nebude uchylovat k mediálně atraktivním módním vlnám,“ dodává Alena Schillerová.

Díky předpokládanému zlepšení epidemické situace ve spojitosti s procesem očkování a očekávanému obnovenému růstu v zahraničí by se česká ekonomika měla od 2. čtvrtletí 2021 pozvolna oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky. Hospodářský růst by v roce 2021 mohl dosáhnout 3,1 %.

Přestože průměrná míra inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 %, meziroční růst spotřebitelských cen se v posledních měsících viditelně zpomalil. Pokles spotřebitelské poptávky začal pozvolna převažovat nad vlivy na nabídkové straně ekonomiky a současně viditelně zpomalil růst cen potravin. V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 %.

Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními, která jsou zaměřena na maximálně udržení vysoké zaměstnanosti. „Nezaměstnanost se i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současnému propadu ekonomiky. Vystavěli jsme most, po kterém přejdeme krizi bez sociálních otřesů a snáze nastoupíme cestu ekonomického oživení“, reaguje Alena Schillerová. Podle našich výpočtů dosáhla mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti v loňském roce 2,6 %. Zpožděné efekty ekonomického propadu a postupné omezování opatření udržujících zaměstnanost by měly v roce 2021 míru nezaměstnanosti zvýšit na 3,3 %.

Veřejné finance na sebe velkou měrou převzaly náklady spojené s epidemií. Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů. Odhadujeme, že v roce 2020 dosáhlo saldo hospodaření sektoru vládních institucí deficitu ve výši 5,8 % HDP a zadlužení vzrostlo na 38,3 % HDP. Pokračující epidemie a masivní stimulační opatření zvýší deficit v roce 2021 na 6,6 % HDP, což prohloubí úroveň zadlužení 43,3 % HDP.

„Očekávané zadlužení bude stále nižší, než činil dluh veřejných financí v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce mezi zeměmi s vůbec nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodává ministryně financí Alena Schillerová.

Makroekonomická predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním faktorem pro ČR i ostatní ekonomiky je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze září 2020.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR. 

Dokument ke stažení:

• Makroekonomická predikce - leden 2021