„Maličký“ ČEZ a jeho velcí zahraniční konkurenti (scénář „škatulata hejbejte se“ nabírá jasnější kontury)

Ve hře je skutečně mnoho – s tímto heslem se před několika dny spustila krvavá informační válka mezi zastánci a odpůrci spojení ČEZu s REAS. Žádost belgického poslance v Evropském parlamentu Warda Beysena, aby tato instituce na celou transakci dohlédla, byla v tomto ohledu skutečně zbraní nejtěžšího kalibru (trochu podivně vyznívá hlas předsedu US-DEU Ivana Pilipa, který sice sám nemá konkrétní plán na řešení vzniknuté situace, zato všemožně volá po dosažení kompromisu – nezbývá než se jen zeptat, pro koho výhodného?). „ČEZ má velice silné lobbystické zázemí“, zhodnotili situaci analytici Komerční banky. Není tedy vyloučeno, že masáž podvědomí přijde i z druhé strany. A skutečně, reakce na sebe nedala dlouho čekat. Zanechejme ale téhle slovní přestřelky a posviťme si raději na zahraniční koncerny, kterým může být spojení ČEZu s REAS trnem v oku.

„Rozhodnutí vlády o provázání výroby a distribuce je posunem na kvalitativně vyšší úroveň“, reagoval mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. „V drtivé většině západoevropských zemí – právě Belgii, Německu, Itálii, Francii, Švédsku, Finsku, Španělsku, Rakousku – je distribuce přičleněna k výrobě elektřiny. I ve Velké Británii, kde celý energetický řetězec byl nejdříve rozbit, byl následně opět sjednocen, protože se ukázalo, že to jinak nefunguje“, dodal. Jeho slova potvrzuje i níže uvedená tabulka, která je převzatá z nedávné studie německé investiční společnosti CA IB Corporate Finance. Jejím účelem bylo tehdy kvantifikovat vliv spojení ČEZu a REAS na další vývoj podniku.

Další informace na I-POINTu, http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=18286